„Boženka pro nás byla ikona otužování, protože k nám do oddílu chodila od 70. let. O tom, jaký to byl člověk, vypovídá to, že všichni ji měli rádi a ctili ji. To, že dokázala do jedenadevadesáti let dělat otužování aktivně, je nesmírně inspirativní,“ řekl ČTK předseda klubu Tomáš Prokop.
Přítomní v plavkách i přes chladné počasí drželi na břehu minutu ticha. Někteří přinesli květiny, které pustili po Vltavě nebo položili ke stojanu s portrétem zesnulé.
Zapalovali svíčky a vzpomínali na loňskou bujarou oslavu narozenin Černé, která se uskutečnila v klubovně klubu. V té době si ještě týden co týden chodila zaplavat do studené Vltavy. „Hřeje mě mládí. Byla jsem strašně nemocná, měla jsem endogenní depresi. Tady jsem začala plavat a tady jsem ji utopila,“ vyprávěla.
Ještě v roce 2019 byla tehdy devětaosmdesátiletá Černá nejstarším účastníkem 73. ročníku Memoriálu Alfreda Nikodéma v Praze. Na akci na Slovanském ostrově měla voda 5,6 stupně, teplota vzduchu byla 4,7 stupně. O rok později se ze závodů ze zdravotních důvodů omluvila. Po srpnové zlomenině krčku to vypadalo, že se k otužování znovu vrátí, ale věk a přidružené zdravotní obtíže to nakonec neumožnily.
„Boženka zůstane v našich srdcích a vzpomínkách pramenem dobré nálady, vrozené lidskosti a inspirace v mnoha směrech. Ještě na jaře letošního roku s námi Boženka ve Vltavě plavala, v létě pak s námi několikrát v Braníku u klubovny na lavičce poseděla a povyprávěla. Teď už pluje do otužileckého nebe ...a je jí líp,“ napsali na stránkách jejího mateřského I. plaveckého klubu otužilců Praha.
