„I když hledání trvalo asi půl hodiny, připadalo mi to strašně dlouhé, snad jako dvě hodiny. Byla to nejdelší půl hodina v mém životě,“ popsala Rýdlová, která tehdy byla na loučení s končícím rokem s dvouletou dcerou.
Když se skupina rozhodla jít domů, právě zapadalo slunce. Najednou k nim přiběhla čtyřletá holčička, že tříletý Kubík, který byl s ní, se jí někde schoval a nemůže ho najít. Dospělí začali klučinu hledat, volali na něj. V lese v té době už byla tma.
Les dobře znala
„Začínala panika, všichni rodiče okamžitě začali pobírat své nejmenší děti, aby se ještě neztratily i ony. V okolí pak všude byly vidět svítící mobily, jak dospělí hledali dítě v lese. Někteří se vraceli zpátky k ohništi, po chvíli se Kubíkův táta rozhodl zavolal policii,“ popsala žena.
Barbora Rýdlová les zná, chodí do něj běhat. S dcerou ve sportovním kočárku se rozhodla, že seběhne k zaparkovaným autům, protože doufala, že se tam někde mohl klučina schovat.
„Běžím, volám jeho jméno, i dcera volala. Najednou se přede mnou vyřítil zpocený pán, že u auta našel chlapečka, který tam stál a plakal. Já mu zpočátku nevěřila. K autu to nebylo daleko, doběhla jsem tam do minuty. Podali mi Kubíka. Byl to fakt on. Strašně jsem si oddechla, už jsem ho nechtěla ani postavit na zem, aby zase někam nezmizel. Ten pán tam byl s ženou a dvěma maličkými dětmi, v tom fofru mě vůbec nenapadlo si na něj vzít kontakt,“ popsala Rýdlová.
Okamžitě volala svému manželovi i rodičům Kubíka. V té chvíli k autu přijeli první policisté. Kluka jim ukázala, policie zastavila pátrání. „Přiřítila se vyděšená maminka Kubíka s tatínkem, který vypadal jako duch,“ popsala svědkyně s tím, že letos pečení buřtů 31. prosince v Pavlovském lese raději opakovat nebudou.
Barbora Rýdlová je teprve druhou oceněnou v republice v projektu Ztracená pomněnka. Mluvčí pojišťovny Václav Bálek uvedl, že Mezinárodní den pohřešovaných dětí, takzvaný Pomněnkový den, je 25. května. Je to vzpomínka na šestiletého školáka z New Yorku, který se 25. května 1979 ztratil beze stopy cestou do školy.
V době, kdy Kubíka lidé našli, už na místo mířily policejní hlídky ze širokého okolí včetně psovodů. Policie obyčejně povolává do podobných propátrávání terénu i další posily, někdy i hasiče. Obvykle hledání podporuje ze vzduchu i policejní vrtulník s termovizí.
Vedoucí odboru pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Jan Rybár naznačil, že děti se neztrácejí proto, že by je někdo unášel, ale v naprosté většině případů proto, že samy chtějí. „Ty nejmenší se někam zaběhnou, častá jsou pátrání po dospívajících. U nich to bývá cílený útěk ke kamarádům, kteří je schovávají a pátrání velmi komplikují,“ uvedl. Četná jsou podle jeho zkušeností pátrání i po seniorech.
Dívku předloni našli až za tři dny
Policisté ročně pátrají v průměru po tisícovce dětí a třech až čtyřech tisících pohřešovaných dospělých.
Loni v červenci propátrávali policisté, hasiči a dobrovolníci část Brd kolem Strašic kvůli vážně nemocné cizince, která odešla z domova a nebyla nikde k nalezení. Druhý den ji pátrači našli v tamních lesích v těžko přístupném terénu a předali ji záchranářům.
Pravděpodobně největší pátrání v posledních letech zažilo na podzim 2021 Domažlicko, u Čerchova se tehdy ztratila osmiletá Julie z Německa. Nepřetržité pátrání trvalo tři dny, nakonec ji při opakovaném hledání v už dříve propátrávaném prostoru našel tamní hajný. Dívka se tehdy schovávala i před pátrači, po třech říjnových dnech a nocích v přírodě.
„Dívka je při vědomí, prochladlá a unavená. Nemá žádné zranění a je mimo ohrožení života,“ sdělila tehdy mluvčí krajských záchranářů Mária Svobodová.
