Verdikt otevírá kritikům projektu společnosti Berger Beton cestu k prosazení jejich výhrad.
„Zohlednili jsme připomínky veřejnosti,“ komentoval rozhodnutí vedoucí odboru životního prostředí Martin Plíhal.
Ve stanovisku krajského úřadu je uvedeno, že za nejzávažnější problémy z hlediska možných vlivů na životní prostředí lze považovat podstatné zvýšení potřeby podzemních vod z nově uvažovaných vrtaných studní.
„Nelze vyloučit, že navýšením odběru nedojde k negativnímu ovlivnění okolních vodních zdrojů. Realizací záměru dojde k navýšení intenzity nákladní dopravy, tedy budou produkovány emise z vyvolané dopravy a prachové emise z provozu zařízení. Dojde ke změně charakteru místa krajinného rázu,“ stojí ve vyjádření.
Zástupce společnosti Berger Beton Jiří Spěváček nechtěl stanovisko úřadu komentovat a tvrdil, že ještě nezná jeho obsah. „Nejdřív si to budeme muset prostudovat a pak uvidíme, co dál,“ reagoval.
Betonárka společnosti Berger Beton má vzniknout nedaleko hráze vodní nádrže v Českém údolí. Je plánovaná v areálu společnosti Berger mezi silnicí směřující do čtvrti Plzeň - Litice a sportovním a rekreačním areálem Škodaland.
V areálu betonárky jsou plánované vysoké zásobníky
V betonárce se má ročně vyrobit zhruba 30 tisíc metrů krychlových betonu ve formě dílců a směsí. V areálu byly plánované přibližně dvacet metrů vysoké zásobníky na materiál.
V současné době je areál u přehrady využívaný jako administrativní zázemí společnosti, jsou v něm opravárenské dílny a slouží také k odstavování stavební techniky.
Proti navrženému záměru na stavbu betonárky se postavili obyvatelé z okolí, vedení Městského obvodu Plzeň 3, ale i zástupci magistrátu. Poukazovali na to, že se betonárka do oblasti nehodí, naruší krajinný ráz, může mít negativní vliv na zásobování vodou, zvýší úroveň hluku a zhorší poměry v dopravě.
Spotřeba vody za rok se odhaduje přes pět tisíc kubíků
Náměstek primátora pro životní prostředí Michal Vozobule řekl, že se magistrát bude zajímat o vliv projektu na krajinný ráz nebo na spodní vodu. Firma totiž plánovala provést v místě hlubinné vrty, ze kterých by byl provoz podniku vodou zásobován.
Celková roční spotřeba vody na provoz areálu byla odhadnuta na více než pět tisíc metrů krychlových. „Bude také zapotřebí vypořádat i další věci, jako například směrování dopravy,“ sdělil Vozobule.
Zástupci města připouštějí, že projekt společnosti Bohemia Beton neodporuje územnímu plánu. Proces komplexního posouzení vlivů projektu na životní prostředí by mohl trvat zhruba rok. Součástí posudku bude i projednání záměru s veřejností.
Pokud projekt získá po posouzení vlivů na životní prostředí kladné stanovisko úřadů, může investor požádat o územní rozhodnutí.
