„Finanční krize po roce 2008 zredukovala počty firem a pracovníků ve stavebnictví o 25 procent. Teď, když se počet zakázek zvedl, volné kapacity nejsou,“ vysvětlil starosta Domažlic Miroslav Mach.
Město podle něj musí zhruba polovinu výběrových řízení na stavební práce rušit, protože buď se nikdo nepřihlásí nebo účastníci nesplní podmínky. „My samozřejmě chceme alespoň tři firmy ve výběrovém řízení, ale když se přihlásí jen jedna a cena odpovídá, smlouvu uzavřeme. Jiná cesta není,“ vysvětlil Mach.
Starosta Spáleného Poříčí a krajský radní pro dopravu Pavel Čížek uvedl, že obec má v plánu přebudovat objekt na náměstí na dům pro seniory za čtrnáct až patnáct milionů korun.
„Když jsme ale vypsali výběrové řízení, přihlásila se jen jedna firma a ta byla tak drahá, že jsme na to neměli. Tak jsme tendr vypsali znovu,“ popsal Čížek.
Protože práce je hodně a firem málo, ceny stavebních prací se podle Macha za poslední dva roky zvedly přibližně o pětinu. „Když jsme před pěti lety vypsali zakázku, přihlásilo se osm, deset firem a cena byla přibližně na sedmdesáti procentech katalogových cen, dnes už je na devadesáti procentech i výš,“ popsal Mach.
Ceníkové neboli směrné ceny stanovuje každé čtvrtletí Ústav racionalizace ve stavebnictví v Praze, který vydává katalog a projektanti staveb podle něj stanovují rozpočty staveb. Ty se mohou snížit právě tím, že se do výběrových řízení hlásí hodně firem.
Firmy se někdy hlásí do výběrových řízení s nákladovou cenou
Ceny se podle Macha v současné době blíží reálné hodnotě určené katalogem. „Díky vyšším cenám je větší předpoklad, že práce budou kvalitní,“ uvedl Mach.
S tím, že by ceny byly takové, aby firmy jásaly, se ale neztotožňuje ředitel společnosti Silnice Klatovy Vladimír Koláčný. „Před pěti lety byly ceny mnohem vyšší než jsou teď,“ uvedl. Zakázek je podle něj dost, ale peníze jsou pořád hodně špatné. „Hlásíme se totiž za takovou cenu, abychom vyhráli. Někdy se účastníme výběrových řízení s nákladovou cenou,“ uvedl Koláčný.
Potřebujeme vědět, co bude za rok
Podle něj byla chyba, když stát v době finanční krize omezil investice, kvůli čemuž některé firmy skončily. „Firma potřebuje vědět, co bude za rok nebo za tři roky, protože si pořizuje stroje, odborníky a ty musí zaplatit. Když zakázky nejsou, pracovníky může propustit, stroje prodat nebo nekoupit a pak najednou přijde stavební boom a odborníky a stroje firma jen tak rychle nezíská,“ vysvětlil Koláčný.
Připomněl, že Silnice Klatovy pracují v oboru asfaltování. „A pořídit si najednou novou obalovnu není jednoduché, protože přijde na 50 až 100 milionů korun,“ uvedl.
Velký problém je podle něj i nedostatek pracovníků. Na otázku, jestli by bylo řešením, kdyby stát přijal podobně jako Polsko mnoho pracovníků z Ukrajiny, odpověděl, že Silnice Klatovy potřebují odborníky. „A ti z Ukrajiny nepřijdou,“ uvedl ředitel.
Krajský úřad v Plzni podle Čížka považuje za riziko, že některé firmy si naberou moc zakázek. Kvůli tomu nebudou schopné realizovat stavby v požadované kvalitě. Proto hejtmanství posiluje stavební dozor, který na kvalitu dohlíží.
