Tóra byla nesena v čele procesí, které vyšlo ze Staré synagogy. Jeho účastníci si ji předávali z ramena na rameno. „Hosté byli pozvaní z celé České republiky, včetně několika rabínů,“ dodal předseda plzeňské židovské obce Jiří Lőwy.
Velká synagoga v Plzni |
Na akci nechyběly čelní představitelé české židovské obce. Jedním z nich byl vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Trasa byla naplánována kolem Velkého divadla. Kvůli průvodu, který se sunul velmi pomalou chůzí, byl dokonce zastaven provoz na rušné Klatovské třídě. Zúčastnění tak mohli v klidu přejít na chodník u Velké synagogy.
Tóru si pak převzal předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Ten ji přenesl středem synagogy a předal vrchnímu zemskému rabínovi, který svitek společně s Jiřím Lőwym uložil do schránky Aron ha-kodeš.
Před zaplněnou synagogou, jejíž interiér se díky opravám výrazně proměnil, pak zazněly skladby inspirované židovskými modlitbami, upravenými přímo pro tuto příležitost.
„Chtěli jsme oslovit především plzeňské umělce a instituce, proto zazněl zpěv smíšeného dětského sboru sestaveného z místních základních uměleckých škol a dětského sboru Divadla J. K. Tyla Kajetán za doprovodu studentů Konzervatoře Plzeň pod taktovkou Jiřího Štrunce,“ uvedl dramaturg slavnostního večera Peter Györi.
O tóře, která je teď součástí Velké synagogy, se myslelo, že pochází z Plzně.
„Teprve před několika týdny se s pomocí luminiscenčních metod podařilo identifikovat donační nápisy na nástavcích Tóry a rozkrýt jména dárce, jímž byl Abraham Eliezer Pfeiffer. Ten ji věnoval v roce 1896 při příležitosti narození svého syna Jaakoba Chaima. Pátráním v archivech a matrikách se nám podařilo zjistit, že Pfeiffer, a tedy i naše Tóra, pocházejí z bavorského města Straubing. Jak se Tóra dostala do Plzně, zůstává prozatím záhadou,“ popsal Lőwy.
Tóru zdobí koruna, štít a ukazovátko
Plzeňská židovská obec se rozhodla tóru ozdobit. O to se postarali návrhář a šperkař Petr Vogel a klenotník a šperkařský mistr Jiří Urban. Koruna, štít i ukazovátko jsou inspirovány Velkou synagogou.
„Po revoluci jsem dělal v židovském muzeu v Praze restaurátora a konzervátora. Tehdy by mě nenapadlo, že se budu moci na něčem takovém sám podílet. Když něco vytvářím, vždycky se snažím, aby to mělo smysl a příběh. Je jedno, jestli jde o malý autorský šperk nebo o takhle velkou vzácnou věc. Profesor Šalamoun říkal krásnou věc: Není rozdílu mezi poštovní známkou a lokomotivou. Jde o to, že ať člověk dělá cokoliv, musí si o tom nejprve něco zjistit a pak se teprve do práce pustit. V tomhle případě to platilo dvojnásob. Jde o věc, který by měla přežít generace. Zodpovědnost a míra pokory tady byla velká,“ svěřuje se Vogel.
Velká synagoga
|
Koruna je koncipovaná do tří symbolických úrovní. První patro tvoří sedmiúhelník, základna pozemské matérie v podobě přeneseného stavebně dekorativního prvku ze synagogy. Druhé patro představuje ztvárnění lidské činnosti. Vinná réva symbolizuje nejen hojnost, ale především cíleně kultivované dílo neboli dobrého hospodáře a sklizeň jeho plodů.
„Vrcholná sféra představuje esenci světla ve své čisté materiálové původnosti. Horský křišťál osazený v květné náruči sedmi ramen je korunován Davidovou hvězdou,“ doplňuje.
Synagoga bude ode dneška přístupná veřejnosti denně od 10 do 17 hodin s výjimkou sobot a židovských svátků.
Pro návštěvníky budou připraveny dvě komentované prohlídkové trasy. „První představuje prohlídku synagogy včetně nahlédnutí do rabínského domu. Ta bude vždy v pondělí od 15.30 hodin, kapacita je 15 osob. První možnost si ji projít bude 25. dubna,“ uvedla koordinátorka prohlídek plzeňského informačního centra Jaroslava Panušková.
Na 20. dubna je naplánována první prohlídka okruhu, který nabídne i návštěvu jedné z věží. Prohlídky budou vždy ve středu, v neděli a v pátek od 16 hodin. Také tady je kapacita 15 lidí. „V obou případech budou mít návštěvníci možnost podívat se do míst, která budou pro veřejnost běžně nepřístupná,“ doplňuje Panušková.
