„Jenom za leden letošního roku jsme evidovali 11 nových poptávek po natáčení u nás v kraji. Za dobu fungování filmové kanceláře jsme neměli během jednoho měsíce tak výrazný zájem filmových produkcí jako právě v těchto dnech,” sdělila Radka Šámalová z filmové kanceláře.
Částečně je to dáno omezeními, která přinesl předchozí rok a která byla pro audiovizuální průmysl postupně rozvolňována. „Také se na tom podílela, a doufám, že velkou měrou, rostoucí popularita Plzeňského kraje mezi filmaři,” doplňuje Šámalová.
Zájem odstartovalo především natáčení snímku režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče, na které před několika lety Plzeňský kraj přispěl částkou jednoho milionu korun. Film vznikal například v Hartmanicích nebo na Bezdružicku.
Plzeňský region si jako dějiště svého nového filmu zvolil držitel Oscara Jan Svěrák. Snímek Betlémské světlo podle povídkové knihy jeho otce Zdeňka Svěráka by se měl na západě Čech začít natáčet v dubnu.
„Aktuálně pro ně hledáme různé lokace přímo v Plzni, jedno místo už je jisté, ovšem zatím nemohu prozrazovat,“ sděluje Šámalová.
Některá místa Plzeňského kraje si zřejmě zahrají také ve filmu Bratři Mašínové. Jeho tvůrci hledají statek a vilu, kde bratři vyrůstali.
„Doporučovali jsme jim navštívit nějaké statky kolem Stříbrska a Plánska, vyhledáváme i dobové vily po Plzni. Teď je ovšem vše pozastaveno, čeká se na příznivější epidemiologickou situaci,“ přibližuje.
V klášteře vznikal snímek o slavném skladateli
Žádost o podporu podaly na Plzeňský kraj také další zajímavé produkce. Jednou z nich je psychologické drama Běžná selhání, v němž se životy tří žen protnou a navždy promění během jednoho dne, kdy je jejich město zasaženo záhadnými výbuchy.
S regionem by měl být spojený rovněž film režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo! Hlavní role v příběhu exekutora Karla Jaroše, jeho matky, bývalé barové zpěvačky Matyldy a Karlova dospívajícího syna Pavla by měli ztvárnit Regina Rázlová a Karel Roden.
„Tvůrci chtějí natáčet na hlavním vlakovém nádraží v Plzni nebo na náměstí u Andělíčka,“ dodává Radka Šámalová.
6. března 2021 |
Do Plzeňského kraje se chystá také jedna velká zahraniční produkce, která je v utajení a kvůli pandemické situaci v České republice se přesunula z jara na podzim.
V regionu by měly vznikat také studentské filmy. K těm patří historický snímek Zbojník režiséra Leoše Kastnera. Snímek pojednává o zbojníkovi Oldřichovi ze Sukořína a odehrává se ve 13. století po smrti krále Přemysla Otakara II. Druhým snímkem je TEA&LU studenta FAMO v Písku Pavla Bartovského. Jedná se o absurdní černou komedii s hlavní ženskou postavou, která s humorem a nadsázkou reflektuje téma rovnoprávnosti, domácího násilí a sociopatie.
Jedním z filmů, který byl v poslední době částečně natáčen v Plzeňském kraji, je Il Boemo. Ten pojednává o životě skladatele Josefa Myslivečka. Tvůrci měli na Plzeňsko přijet už v září minulého roku. Natáčení se postupně přesouvalo na říjen a listopad a první klapka v kraji padla nakonec až v polovině prosince v klášteře v Plasích.
V regionu vznikal také čerstvý držitel Českého Lva, film Šarlatán režisérky Agniezsky Holland. Ta snímek, inspirovaný skutečným příběhem léčitele Jana Mikoláška v hlavní roli s Ivanem Trojanem, natáčela i v Žežulce u Hartmanic. Film se navíc dostal i do předvýběru pro nominace na Oscara pro cizojazyčný film.
„Upřímně řečeno jsem to trošku čekala, protože jsme všude byli zmiňovaní mezi filmy, které mají šanci. To bylo znamení, že máme naději. Ale pochopitelně občas to takhle nefunguje, takže jsme byli nervózní. Když s ničím nepočítáte, tak můžete mít jenom dobrou zprávu. A když s něčím počítáte, a ono se to nepodaří, tak je to zklamání,“ okomentovala úspěch Agniezska Holland.
Zda se její dílo dostane i do finální pětičlenné nominace, se rozhodne 15. března.
Místní si rádi zahrají v komparsu
V případě zájmu o natáčení v kraji rozdělují zástupci filmové kanceláře poptávky dvou typů: žádosti o pomoc s vyhledáváním filmových lokací a žádosti o finanční podporu vznikajících snímků, které jsou následně podmíněny natáčením v Plzeňském kraji.
„Každoročně pozorujeme, že jsou lokace, které v tom daném roce rezonují výrazněji, a proto se na ně více zaměřujeme i my. V předešlém roce to byly industriální haly, rok předtím sudetská krajina a letos opakovaně sháníme městské vily a byty z 50. let,“ podotýká Šámalová.
Natáčení filmů nebo seriálů přináší kraji celou řadu výhod. „Filmaři zde využívají místní služby, ať již v základu služby ubytovací nebo stravovací, či služby technické, ale také platí místní poplatky, poplatky za pronájmy prostor a další a další nemalé položky, které se podepisují nad rozvojem místní infrastruktury,” míní David Brabec z filmové kanceláře.
Nejde však pouze o materiální stránku věci. „Myslím na rozhovory s lidmi, kteří nám nadšeně sdělují, že viděli své rodiště na televizních obrazovkách, nebo komunikaci s místními komparzisty. Loni v létě jsme dopomáhali nabírat komparz do snímku Lidi Krve, který režisér Miroslav Bambušek natáčel v Úterý. Z necelých 300 zájemců jich bylo více než 80 procent místních,“ doplňuje.
3. srpna 2020 |
