Soška byla vyrobena ve 20. letech 20. století jako zmenšená sádrová kopie světoznámé sochy Plzeňské Madony, která pochází z období kolem roku 1390 a stojí v katedrále na hlavním oltáři.
Autorem kopie byl významný plzeňský sochař Otakar Walter a na konci 50. let ji do Norska převezla tajně Norka Gerd Qvam.
Letos devadesátiletá žena měla totiž v Československu dlouholetou přítelkyni Olgu. „Dopisovaly jsme si od roku 1938, ale poprvé jsme se potkaly až na mezinárodním setkání skautů v Praze v roce 1947. Poté jsem ji navštěvovala v Československu každý rok,“ vzpomínala před časem paní Gerd, která se ale návratu sošky do Plzně nedožila. Zemřela těsně předtím.
Soška do Norska cestovala tajně, celníci by ji zabavili
Při jedné z návštěv přítelkyně zašly také do katedrály sv. Bartoloměje. Na oltáři byla umístěna kopie sochy Madony s Ježíškem, protože originál byl v té době zapůjčený na Světovou výstavu v Bruselu.
„Potají jsme se vplížily do katedrály a setkaly se s knězem, který říkal, že má obavy, že by soška mohla být zabavena nebo zničena. Poprosil mě, abych ji vzala s sebou do Norska,“ popsala paní Gerd.
Kněz zabalil sošku do obyčejného šedého papíru a ovázal ji hrubým provazem. Obě přítelkyně poté odjely autobusem do Mariánských Lázní, odkud Gerd pokračovala vlakem do Vídně a odtud dále do Norska.
Zavazadlo nenahlásila na hranicích z obavy, aby ji celníci neodhalili a sošku nezabavili. Soška se tak dostala bezpečně do Norska a zůstala tam dalších 56 let.
