Bývalá centrální vývařovna v Plzni na Borech, která v době své největší slávy...

Bývalá centrální vývařovna v Plzni na Borech, která v době své největší slávy připravovala pro Škodováky tisíce jídel denně. (25. 8. 2021) | foto: Petr Eret, MF DNES

Bývalá vývařovna plzeňské Škodovky půjde k zemi, místo ní vzniknou byty

  • 4
Využití dalších bývalých průmyslových a armádních areálů, takzvaných brownfieldů, se připravuje v Plzni. Novou podobu dostane místo po bývalé teplárně v Doubravce, bourat se bude bývalá škodovácká vývařovna a jídelna. Tam všude by měly vzniknout byty a občanská vybavenost.

Opuštěné areály po průmyslové výrobě a po armádě začínají osidlovat developeři.

Po přeměně nádraží na Jižním Předměstí na kulturní centrum nebo bývalé jídelny ve Škodovce na zábavní centrum Techmania je to v Plzni další posun k obnově takových území.

„Dlouhodobě zdůrazňujeme, že je škoda stavět na zelené louce, když máme v Plzni brownfieldy,“ říká plzeňský architekt Jiří Zábran z ateliéru PRO-STORY, který se svým týmem stojí za čtyřmi projekty přeměny území po bývalé výrobě.

Vedle využití bývalé plzeňské papírny v Plzni na Slovanech, kde mají vzniknout stovky bytů, kanceláře či obchody, připravuje jeho tým projekt bydlení a občanské vybavenosti v Korandově ulici, kde nyní stojí bývalá vývařovna plzeňské Škodovky. „Vývařovna zmizí, místo ní vznikne vnitroblok a okolo se postaví domy na bydlení,“ popsal Zábran.

Ten stojí i za přípravou projektu bydlení pro rodiny s dětmi na místě bývalé skládky zeminy v Plzni na Bílé Hoře v ulici K Pecihrádku.

„Toto místo také považuji za brownfield, protože tam není pole, louka ani les,“ líčí Zábran, který má řešení brownfieldů raději, než zastavět kus hezké přírody.

„Čeká nás i projekt bytového souboru v Hřbitovní ulici na místě bývalé teplárny. Nyní je tam volný prostor,“ přiblížil Zábran.

Inspirativnější jsou pro něj projekty, které zachovávají historickou stavbu nebo více budov a tím je pak místo jedinečné. „Jeden z nejlepších brownfieldů se rýsuje v Plzni na Světovaru, kde už se staví a kde se historické stavby bývalého pivovaru Světovar doplňují těmi novými. Bezvadně to funguje,“ sdělil.

Raději zastavět areály než kus hezké přírody

Ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká uvedla, že Světovaru jsou podobné projekty papírny na Slovanech a areál v Cukrovarské ulici, kde funguje v bývalém depu Plzeňských městských dopravních podniků kulturní centrum.

„V areálu Cukrovarská se počítá s tím, že depo zůstane zachované a směrem k řece by měly vzniknout byty. Bude to znamenat vylepšení pro občany, protože tam vzniknou byty a ještě to bude hezky vypadat,“ poznamenala Vostracká.

Na protějším břehu řeky Radbuzy se bude postupovat podobně. Na rozloze zhruba dvanácti hektarů v areálu bývalé papírny vyroste 1 200 až 1 500 bytů včetně občanské vybavenosti. Postaveny budou developerskou společností BC Real během deseti let podle návrhu PRO-STORY.

Projekt propojí historické industriální objekty bývalé papírny s moderní architekturou. Osm objektů původní papírny včetně stometrového komína totiž nechal památkový odbor města v minulosti zapamátkovat a tím je zachránil. Tyto historické budovy, nazývané někdy průmyslová gotika, budou zaujímat zhruba třetinu plochy sídliště.

V areálu papírny vyroste až 1 500 bytů

Prvních 200 bytů by se mělo začít stavět příští rok na jaře až v létě. Byty si budou moci zájemci začít kupovat v listopadu až prosinci letošního roku.

Za nejlépe využitý brownfield v České republice považuje architekt Zábran přeměnu bývalých železáren ve Vítkovicích na zábavní a kulturní centrum. „Nejedná se ale o něco podobného jako na Světovaru, kde přibudou další stavby hlavně pro bydlení. Tam šlo o změnu funkce areálu z výroby na kulturu,“ upřesnil.

A je podle něj Plzeň předurčena k něčemu podobnému jako ve Vítkovicích, když je ve městě obří areál Škodovky? „Ve městě potřebujeme i práci pro lidi, ale přál bych si, aby se areál otevřel svému okolí třeba zbouráním zdi, kterou je Škodovka obehnána. Byl bych rád, kdyby se areálem dalo projíždět, mohla by tam vést veřejnosti přístupná ulice,“ nastínil Zábran.

V některých městech se na zelené louce budují markety, pro které by se hodily právě brownfieldy. „To si musí určit města územním plánem. Když to zastupitelé povolili třeba před pěti, deseti lety, lze to jen obtížně vzít zpátky,“ poznamenal.

Institut pro udržitelný rozvoj sídel o. s. ve studii z roku 2010 píše, že regenerace brownfieldů je logickým krokem k udržitelnosti území, jelikož umísťuje nové aktivity na již urbanizované území a napomáhá tak snižovat tlak na výstavbu na zelené louce. Například ve Velké Británii se povedlo v letech 2000 až 2008 umístit až 60 procent bytové výstavby na brownfieldech.