Petr Zimmermann teď politiku v kraji pozoruje jen z dálky, protože se mu jako většině staré gardy ODS v Plzni stalo, že se ocitl na vedlejší koleji. Na kandidátkách strany ve městě se neobjevuje, protože je ovládla jiná skupina.
Je ale poradcem premiéra Petra Nečase pro zdravotnictví. Zároveň spoluvlastní nemocnice Privamed v Plzni a Rakovníku a je známý tím, že jeho názory na zdravotnictví, které i v době vedení kraje obratně prosazoval, často vybočovaly z republikového průměru.
Jak říká, je například zastáncem dalšího postupného sbližování úhrad, které malým a velkým nemocnicím poskytují zdravotní pojišťovny, tak, aby byly platby spravedlivé.
"Nestraním ani malým, ani fakultním nemocnicím"
"Menší nemocnice dostávají za běžné medicínské výkony typu operace žlučníku nebo slepého střeva méně než nemocnice větší, i když jsou v tom výjimky. Odvíjí se to od základní sazby, která se v České republice liší bohužel až v násobcích. Ministerstvo zdravotnictví se už druhým rokem snaží sazby sbližovat tak, aby úhrady byly spravedlivé. Já myslím, že základní sazba by měla být během tak do dvou, tří let stejná, nebo by se měla lišit mezi velkými a malými nemocnicemi tak o deset, patnáct procent, o víc ne," říká Zimmermann.
Nechce prý stranit ani malým, ani fakultním nemocnicím. Připomíná však, že fakultních nemocnic je v České republice na počet obyvatel podstatně více než ve srovnatelných zemích v Evropě, například v Rakousku nebo i jinde.
"Ale tam jsou fakultní nemocnice specializovány, takže v nich skončí ti nejkomplikovanější pacienti a to je v pořádku. Důvod jejich existence je právě ta superspecializovaná péče. Tedy to, co se v okresních nemocnicích dost dobře dělat nedá. Naopak by fakultní nemocnice měly mít podle mého názoru asi o něco méně té běžné, obvyklé lékařské péče, protože je v nich dražší než v okresních nemocnicích. A přitom ve většině okresních nemocnic jsou schopni ji poskytnout na solidní medicínské úrovni," míní poradce premiéra.
Dodává, že pokud se srovnají základní sazby a vznikne ekonomický tlak na to, aby se fakultní nemocnice zabývaly více superspecializovanou péči, nebude třeba, aby v nich množství prováděných lehkých operací určovaly například nějaké limity.
"V Plzeňském kraji je to však odlišné v tom, že ve dvou okresech tady není žádná nemocnice, tudíž fakultní nemocnice má poměrně velkou spádovou oblast a má velký díl běžné medicíny," podotýká Zimmermann.
Je také zásadně proti rušení lůžek v nemocnicích od zeleného stolu. "Já jsem schopen souhlasit s tím, že nějaká nemocnice přirozeně zanikne, protože má málo pacientů, postupně odejdou lékaři a postupně nastane sestupná spirála a pak asi není účelné za každou cenu ji udržovat při životě. Ale jsem proti rušení škrtem pera, protože se o tom někde takzvaně politicky rozhodne," uvedl Zimmermann.
Nepřekvapilo ho prý ani rozhodnutí ministra zdravotnictví Leoše Hegera, který upustil od rušení nemocnic.
"V situaci, která byla, to ani jinak dopadnout nemohlo. Myslím, že je to natolik politicky citlivé, že to nakonec zpravidla takto dopadá. Proto říkám, že jsem spíše příznivcem toho, aby ti, kteří neobhájí svoji existenci, byli postupně utlumeni," řekl Zimmermann.
