Stejný problém řeší další města v Česku i v celé Evropě. Zvířata se do nich zejména v zimním období vydávají za potravou, která se jim tam nabízí. Ztratila plachost a zvykla si na městské prostředí.
„Takzvané zástřelné za prase jsme stanovili na tři tisíce korun za kus a pravidla nastavili tak, abychom myslivce motivovali k intenzivnějšímu odlovu přemnožené černé zvěře. Dotaci poskytneme v případě, že myslivecké sdružení odloví v probíhající lovecké sezoně alespoň o 15 procent divočáků více než v sezoně minulé. Sezona začala 1. listopadu a skončí 31. října. Odměnu tedy myslivci dostanou pouze za počty kusů, o které svou loveckou bilanci z předchozí sezony navýší,“ vysvětlil náměstek primátora Aleš Tolar.
Podle jeho slov je cílem města snížit v lesích v okolí Plzně v letošní lovecké sezoně populaci divočáků zhruba o 400 kusů. Jde o tlak na vlastníky nezastavěných pozemků, aby se o ně lépe starali a prasata na nich neměla útočiště.
Připomíná, že někteří zahrádkáři si zakládáním černých skládek biologického odpadu divočáky ke své zahradě lákají.
Město už loni ohlásilo, že mu ve snaze o redukci výskytu divokých prasat v Plzni má pomoci nově ustavená speciální skupina střelců. Zástupce odboru životního prostředí magistrátu Marek Kůs, který je také myslivcem, se domnívá, že podmínky magistrátu pro zástřelné nebude obtížně splnit. Tvrdí, že v okolí Plzně je ročně uloveno přibližně 300 divočáků. Kůs se domnívá, že předem nelze odhadovat, jak moc bude zástřelné myslivce motivovat.
Upozorňuje ale, že když je vyplácel stát, tak se počty ulovených divočáku citelně zvýšily. „Takže očekávám, že by nám to mohlo trochu pomoci,“ uvedl s tím, že pro řešení problému černé zvěře ve městě je nutný komplexní systém více opatření. „Včetně likvidace černých skládek a zlepšení péče o neudržované plochy. Nemá smysl dělat jenom jedno opatření,“ konstatoval.
Nejen odlov, ale i monitorování situace
Specializovanou střeleckou skupinu tvoří právě Marek Kůs se svou kolegyní a dalšími dvěma vybranými lovci. Skupina má širší záběr. „Chodíme tak dvakrát třikrát v týdnu. Reagujeme především na případy, kdy prasata pronikají do obydlených oblastí. Nejedná se tedy jenom o odlov, ale také o monitorování situace. Instalujeme například fotopasti, nahlížíme do kamerových záznamů, evidujeme stížnosti od lidí a máme díky tomu už nějaký přehled,“ popisuje.
Koncem loňského roku se v okrajových částech Plzně odehrály dvě akce zaměřené na divočáky. „Spolu s mysliveckými spolky jsme tam, kde jsme věděli, že pronikají na nehonební pozemky, udělali koordinovanou akci, při které bylo zastřeleno 14 prasat,“ sdělil Kůs. Upozornil, že u černé zvěře mají podobné akce širší dopad, protože ji z města vytlačují na honební pozemky, kde se může standardně lovit.
Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů připomíná, že se divoká prasata přizpůsobila prostředí a využívají toho, co jim lidé ve městě nabízejí. „Skládky kolem zahrádkářských kolonií, rodinných domků a obytné zástavby, vyházené ovoce, ořechy, posekaná tráva. To vše zvěř láká. V neudržovaných zarostlých zahradách a porostech keřů pak mají ještě příležitost se ukrýt,“ vysvětluje Makoň.
Divoká prasata se v Plzni nejčastěji objevují v Bolevci, Borském parku, na Bílé Hoře, Doubravce, Roudné, Valše, Sylvánu, v okolí Chlumu, Mikulky nebo Fakultní nemocnice Lochotín. Pro Plzeň je řešení problematiky divočáků obtížnější než pro jiná města. Leží na soutoku čtyř řek, které pro černou zvěř představují migrační koridory. Navíc jsou okrajové části Plzně velmi blízko lesu.
V Ústí nad Labem mají novou zbraň na přemnoženou zvěř (15. 10. 2021)
