Divočáci proto na podzim a v zimě míří zejména k různým černým skládkám a neobhospodařovaným pozemkům. Obdobné problémy už město v minulosti řešilo na Valše, v oblasti parku Homolka nebo v Borském parku.
Divoká prasata s oblibou využívají například trasy podél železniční trati a plzeňských řek. Vyskytují se tak třeba v okolí vodárny.
V poslední době se zvířata ve větším počtu dostala do lokality Mikulky. „Divoká prasata přitahují do této oblasti přes nový silniční průtah u Boleveckého rybníka a druhá skupina přitahuje od řeky od nového kruhového objezdu,“ uvedl náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Tolar (STAN).
Připomíná, že tímto směrem divoká prasata migrovala do prostoru od pivovarských studní až po Roudnou na podzim roku 2020, kdy se jejich stanovištěm stala stráň na pravém břehu řeky Berounky pod areálem teplárny a pivovaru.
Z tohoto důvodu byl povolen 3. prosince 2020 odlov pro Plzeňskou teplárnu. V prosinci 2020 bylo v lokalitě uloveno pět kusů, v roce 2021 bylo uloveno 18 kusů a v roce 2022 devět kusů.
„Důsledkem loveckého tlaku divoká prasata lokalitu navštěvují jen sporadicky a přetahují rovnou do prostoru Mikulky či Roudné po levém břehu,“ vysvětlil Tolar.
Podle vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Dagmar Svobodové Kaiferové divočáci okupují lokality celou noc od večera do rána.
„V různou večerní a noční dobu, popřípadě v brzkých ranních hodinách na různých místech a zcela nahodile, nezůstávají zde a odtahují do denních stanovišť mimo lokalitu,“ sdělila Svobodová Kaiferová.
V polích a v lese není dost potravy
Divoká prasata se v lokalitě vyskytují pouze v podzimních a zimních měsících, protože na polích a v lese nemají dostatek potravy. Hlavním důvodem je tedy jednoduché získání potravy. Ta je v lokalitě vinou velkého množství černých skládek. Ty zabezpečují jak rostlinou část potravy, tak i živočišnou, jako jsou plži, červi a myši.
„Při vyhledávání potravy pak prasata mohou navštívit přilehlé zahrady a sekané trávníky,“ konstatoval Tolar. Upozornil, že území je jen částečně hospodářsky využíváno, orná půda leží ladem, zarůstá a veškerý porost umožňuje dostatečný a bezpečný kryt pro černou zvěř.
Zástupci města proto chtějí přimět vlastníky, aby se o své pozemky více starali. Dotčené pozemky jsou vedeny jako nehonební a výkon práva myslivosti je omezený a vzhledem k obrovskému pohybu lidí i nebezpečný. Navíc je výkon práva spojený se souhlasem vlastníka nemovitosti.
Magistrát vyjednal s uživateli nejbližších honiteb okolo Velkého Boleveckého rybníka, Pecihrádku a prostoru za městskou čistírnou odpadních vod souhlasy kvůli lovu divokých prasat.
Účinný je intenzivní lov v honitbách
Z těchto míst totiž často prasata migrují na území Mikulky a Roudné. Dalším krokem je intenzivní lov v honitbách, který je nejúčinnější ke snížení stavu černé zvěře a osvědčil se i v jiných územích města Plzně.
V osmi honitbách přímo navazujících na Plzeň a na nehonebních pozemcích bylo v roce 2021 uloveno celkem na 400 divokých prasat, za jedenáct měsíců loňského roku to bylo 282 kusů.
I nadále město počítá s odlovem na nehonebních pozemcích v areálu Plzeňské teplárenské a u přilehlé vlečky ČD.
