Mluvčí šumavského parku Jan Dvořák upozorňuje, že by byla chyba se domnívat, že by se mezi stromy se zeleným jehličím oheň nešířil.
„Navíc ten požár v Českém Švýcarsku vznikl v oblasti, kde se v lese prováděly běžné lesnické práce. Ale je třeba vědět, že v lese je hořlavé prakticky všechno. I malé stromky a velké stromy se zeleným jehličím. Pokud se oheň dostane do jejich korun, tak je to ten nejnebezpečnější oheň, který se nejrychleji šíří,“ vysvětluje.
Dvořák je přesvědčený, že požár v Českém Švýcarsku nepředstavuje důvod k přehodnocování bezzásahového režimu v části Šumavy. „Národní parky jsou tu, abychom mohli pozorovat přírodní procesy. A samozřejmě je bezpochyby důležitá ochrana zdraví, životů a majetku,“ prohlásil.
Klíčová je odpovědnost návštěvníků parku
Vzhledem k tomu, že na území národního parku je zvýšené požární nebezpečí, má správa k dispozici hasičskou jednotku, která je sdružená s jednotkami obecními. Správa má podle mluvčího hasičskou techniku i auta.
„Na území parku je 111 náběrových míst, kde je možné v případě požáru brát vodu. Těmi místy jsou i ledovcová jezera. Máme na sedmdesát míst, která jsou určená k přistávání vrtulníků. Máme dokumentaci zdolávání požáru odsouhlasenou hasičským záchranným sborem,“ uvedl Jan Dvořák.
Zdůrazňuje, že pro prevenci proti vzniku požáru je klíčová odpovědnost návštěvníků parku. Na jeho území v průměru osmkrát v roce musí hasiči likvidovat ohně. Většina jich vzniká v důsledku lidské nedbalosti. „Přitom máme desítky let v zákonech, že se v lesích nesmí rozdělávat oheň,“ konstatoval.
V národním parku se od 15. června pohybuje zvýšený počet hlídek ochranářů. Jde o 12 lidí, kteří jsou denně v terénu a zabývají se mimo jiné protipožární činností a vyhledávají možná ohniska.
V městských lesích, které patří Plzni, se v souvislosti se suchem a rizikem požáru velká mimořádná opatření nedělají. „S městskou policií řešíme zvýšení kontrol strážníků v rekreačních oblastech. Není to jenom kvůli požárům, ale obecně kvůli udržení pořádku,“ tvrdí Richard Havelka ze Správy veřejného statku města. Uschlé stromy se snaží správci lesa zužitkovat.
„V současné době hodně dříví zpracováváme, protože i ty souše jsou dnes docela dobře prodejné přinejmenším na palivo. Zájem o dlouhé dříví i dříví palivové je tak extrémní, že se snažíme z lesů zužitkovat všechno, co je možné,“ říká Havelka. Upozorňuje nicméně, že v některých lokalitách je nutné část dřeva ponechat.
„Z toho dříví, které tam zůstane a časem se rozpadne, potom les žije. Snažíme se o nějakou vyrovnanou bilanci, ale souše nenecháváme zbytečně stát,“ konstatoval.
