Petici proti zřízení lomu zatím podepsalo 140 lidí nejen z Benešovic, kde žije přes 200 obyvatel, ale také z okolí.
Firma už požádala o zjišťovací řízení, kdy odbor životního prostředí Plzeňského kraje rozhodne, zda se bude zpracovávat takzvaná velká EIA, což je rozsáhlá studie vlivu lomu na životní prostředí. „Rozhodnutí zveřejníme v příštím týdnu,“ sdělil vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje Martin Plíhal.
Starostka Benešovic Lada Rambousková uvedla, že obec si již nechala zpracovat hydrogeologický průzkum. „Najatý odborník konstatoval, že pokud se lom dostane pod určitou hranici, voda se začne ztrácet,“ sdělila. Jde hlavně o vodní zdroj Pražka u Milíkova, který sytí vodovod vedoucí do okolních obcí.
Místo nedotčené krajiny hrozí hluk a prašnost
„V rámci hydrogeologického posudku nebylo zcela vyloučeno ovlivnění jímacího území Pražka těžební činností,“ konstatuje téměř stostránkový dokument, který je podkladem LB Minerals pro zjišťovací řízení.
Navrhují se v něm proto dva vrty, které by monitorovaly pohyb spodní vody. „Monitorován bude drenážní účinek budoucího lomu na podzemní vody a vlivy na prameniště Pražka,“ stojí v dokumentu.
V Pteníně větrníky nechtějí, v Trnové a Krašovicích odmítli těžbu kaolinu |
Obavu má i starostka Kladrub Hana Floriánová. „I my jsme závislí na úpravně vody v Milíkově. Když v lomu udělají jámu do hloubky padesát metrů, ztratí se spodní voda,“ myslí si. „Od loňska máme nový vodovod, na který jsou napojené Benešovice, Lom u Stříbra, Svojšín a další široké okolí, které by mohlo přijít o vodu,“ připomněla Rambousková.
Floriánová upozornila i na to, že na úkor životní prostředí, hlavně lesů a místní nedotčené krajiny, hrozí vybudování lomu, který do okolí přinese hluk, zvýšení dopravy i prašnosti a kvůli kterému se bude muset vykácet přes deset hektarů lesa.
„Zásah nedaleké dálnice je na obce kolem už tak dost velký, ale skousli jsme to, a teď přijde další rána. A všechno jen pro peníze,“ posteskla si Floriánová. Stýská si nad tím, že přes obec si zkracují cestu nákladní auta jedoucí z průmyslové zóny Ostrov a najíždějí na dálnici.
Msto aby se vracely půl kilometru a najely na dálnici přímo u zóny, krátí si cestu přes Kladruby a najíždějí na dálnici u Benešovic, přes které také jedou. „Benešovice jsou na tom ale s provozem ještě hůř, protože přes obec jezdí i auta směřující na dálnici od Stříbra,“ dodává Floriánová.
Za rok se vytěží asi 60 tisíc tun
Kámen z lomu hodlá LB Minerals podle podkladů ke zjišťovacímu řízení vozit do zhruba 38 kilometrů vzdálené úpravny v Poběžovicích. „Trasa přepravy suroviny vede po silnici II/650 ve směru na Benešovice, po mimoúrovňovém přejezdu přes dálnici D5 do Boru a dále po silnici II/195 přes Stráž a Hostouň do Poběžovic,“ uvádí se v dokumentu.
Nákladní auta by měla teoreticky jezdit jen přes Benešovice. Floriánová ale upozorňuje na podivnou shodu. Od majitele kamenolomu mezi Kladruby a Milevem, který funguje asi 70 let, přišla nedávno žádost na sanaci a rekultivaci lomu. Starostka se obává toho, že odpad z lomu v Benešovicích bude v náklaďácích putovat do lomu u Kladrub, což ještě zvýší intenzitu dopravy.
„Maximální množství roční těžby uvedené v projednávané dokumentaci činí 120 tisíc tun, reálná odhadovaná potřeba suroviny aktuálně činí asi 60 tisíc tun ročně,“ uvedl jednatel LB Minerals Ladislav Matoušek.
Referendum rozhodne, jestli obec Trnová bude bojovat proti těžbě kaolinu |
„Pokud budeme orientačně uvažovat o 250 pracovních dnech, jednalo by se o zhruba dvacet vozidel denně při maximální možné povolené těžbě, reálně však do deseti vozidel denně,“ dodal Matoušek.
Rambousková se obává hluku a vlivu odstřelů v lomu na statiku domů v obci. „Zhruba 500 metrů od zamýšleného lomu máme loni dostavěnou obytnou zónu s třinácti rodinnými domy. Kdyby majitelé domů věděli, že tu bude lom, nestavěli by u nás. Navíc kvůli lomu klesnou ceny pozemků i domů,“ obává se Rambousková.
Matoušek na obavy reagoval upozorněním, že mezi místem těžby a obcí vede plynovod a lze tedy předpokládat, že podmínky pro provádění trhacích prací a pro možné otřesy budou tak přísné, že statika domů v obci nemůže být ohrožena.
Jisté je zatím jen jedno, Rambousková už nechala zastupitelstvem schválit najmutí renomované pražské advokátní kanceláře. Zadání od obce je jasné – nebezpečí vzniku lomu odvrátit.
Pokud nebude nařízena velká EIA, rozhodování se přesune na Český báňský úřad, kde bude zahájeno správní řízení, v jehož závěru je jakési územní rozhodnutí neboli stanovení dobývacího prostoru a nakonec plán otvírky lomu. Kvůli blízkosti plynovodu firmy NET4GAS či nejistotě ohledně ohrožení hladiny spodní vody se ale velká EIA očekává.
