Odborníky z Centra pro životní prostředí a zdraví zajímal hlavně auty vypouštěný oxid dusičitý neboli NO2, který může ve vyšších koncentracích třeba zvýšit výskyt Alzheimerovy choroby.
Vedení města kvůli zlepšení kvality ovzduší chystá podporu elektromobility nebo rozšiřování placených parkovacích zón, což má motivovat lidi k využívání veřejné dopravy.
„V Plzni byla naměřena nejvyšší hodnota znečištění na Karlovarské třídě 32, přičemž horší situaci projekt mapující osm českých měst zaznamenal jen na některých místech Prahy a Brna,“ sdělil Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Upozornil, že se jedná o orientační měření, při kterém byl na šesti místech ze sedmadvaceti překročen limit, který oficiálně vychází z celoročního měření, v tomto případě se měřilo měsíc. Podle Šuty si ale i tak lidé mohou určitou představu o kvalitě ovzduší udělat.
Na Karlovarské třídě odborníci naměřili hodnotu znečištění 52,1 mikrogramu na metr krychlový. „Limit vycházející z celoročního měření je přitom 40,“ upozornil Šuta. Ten byl překročen i na autobusové zastávce U Prazdroje, u přechodu pro chodce v Sukově ulici či v Přemyslově ulici u obchodního centra Plaza.
Hlavním zdrojem oxidů dusíku jsou přitom vysokoteplotní procesy ve spalovacích motorech a stacionárních zdrojích, jako jsou elektrárny či teplárny.
Kde byl překročen limit oxidu dusičitého
Limit je 40 µg/m³ |
Vedle omezení počtu aut ve městě je podle Šuty dalším zmírňujícím opatřením omezení rychlosti na některých silnicích.
„Když řidiči přidají plyn a chtějí tak po motoru větší výkon, dojde v něm k zahřátí a produkuje tak víc oxidů dusíku. Lepší je plynulá jízda bez akcelerace. Ale v Plzni se jde spíš opačným směrem a třeba na některých výpadovkách se rychlosti spíš zvyšovaly,“ upozornil Šuta.
Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, uvedl, že zdravotní dopady znečištění oxidem dusičitým v posledních letech studují vědci zejména ve Španělsku.
„Je prokazován význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 mikrogramů na metr krychlový v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve čtyřech až pěti letech jsou zjišťovány změny pozornosti. Studie z Londýna prokazuje při koncentracích NO2 nad 40 mikrogramů na metr krychlový zvýšení výskytu Alzheimerovy choroby,“ uvedl Šrám.
Náměstek primátora Plzně pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule řekl, že dopravní politiku ke zlepšení kvality ovzduší město nastavenou má, je ale otázkou, kdy ji zrealizuje.
Důležitá je podpora elektromobility, domnívá se náměstek
„Máme přijatý plán udržitelné mobility, který při širokém odborném projednávání vybral restriktivní scénář, ten třeba říká, že do některých míst patří jen pěší nebo veřejná, a ne individuální automobilová, doprava. Do restrikce patří i rozšíření parkovacích zón, aby se lidem finančně vyplatilo nechat auto na odstavném parkovišti třeba v Kaplířově ulici a pokračovat do města veřejnou dopravou,“ uvedl Vozobule.
„Snížení emisí se v Plzni dlouhodobě řeší přes MHD už tím, že je tu velmi rozšířená ekologická trolejbusová trakce a tramvaje. Je otázka, jak budeme do budoucna přistupovat k autobusům, i když musím říci, že u těch nejnovějších jsou emise poměrně nízké,“ doplnil Vozobule.
Podle něj je důležitá i podpora elektromobility třeba odpuštěním parkovného v placených zónách u elektromobilů nebo budováním nabíjecích stanic. „Cílem je rovněž vytlačit tranzitní dopravu s pomocí okružních komunikací,“ připomněl Vozobule, který prosazuje i konec automobilů na Americké třídě v centru Plzně.
Nejvyšší koncentrace oxidu dusičitého naměřili na křižovatce ulic Karlovarská a Lidická.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
