Nutrie za obchodním centrem se staly atrakcí, mohou být ale nebezpečné

  • 126
Na řece Mži za plzeňským obchodním domem Plaza žije kolem padesáti nutrií. Lidé se na ně chodí dívat a krmí je. Ochránci přírody před nimi ale varují. Podle nich dokážou být agresivní, návštěvníky mohou pokousat a na člověka přenést nemoci.

Problém s nutriemi řešil nedávno i Tachov. U bývalého mlýnského náhonu se rozrostlo stádo na zhruba dvacet kusů a zvířat se zde zbavili. Ale neobešlo se to bez mediální kampaně a starosta nevylučuje ani to, že někteří z agenturních pracovníků nutrie přetavili v klobásy.

„Ještě loni na podzim, kdy počty zvířat kulminovaly, žilo na Mži u mateřské školky v Tachově kolem dvaceti nutrií,“ vzpomíná starosta Tachova Ladislav Macák.

Pak město zahájilo kampaň proti krmení, na místo umístilo zákazové tabule a k náhonu pravidelně docházeli i městští strážníci, kteří upozorňovali krmiče, že to není dobrý nápad.

„Někteří přicházeli i s dětmi a nedokázali pochopit, proč tak hezká zvířátka i s jejich mláďaty nemohou krmit,“ vzpomíná Macák. Ten si myslí, že pomohly nejen tabule, ale i to, že zvířata možná někdo snědl. 

„Někdo je možná odchytil, třeba někdo z místních agenturních pracovníků, slyšel jsem, že jsou z nich dobré klobásy,“ směje se Macák, podle kterého by odchytávače město v žádném případě nepokutovalo, kdyby zjistilo, kdo to byl. „Spíš naopak. Když zvířata netýrají, není to trestné,“ uvedl Macák, podle kterého je ráda hlavně ředitelka mateřské školy, která stojí hned vedle někdejšího „království“ nutrií.

Podle vedoucí oddělení Chráněné krajinné oblasti Český les Mileny Prokopové zvířata nejpravděpodobněji pocházejí z rozpuštěných chovů.

„Zkrátka někdo už je nechtěl chovat a pustil je,“ myslí si zooložka a přibližuje, že z hlediska ochrany přírody jde o nežádoucí nepůvodní druh. „Ale nějaké pronásledování se většinou neorganizuje,“ uvedla odbornice. Její rada zní, aby zvířata lidé nekrmili.

„V místě, kde jsou nutrie zvyklé na krmení, se může stát, že když nedostanou svoji dávku, mohou být agresivní, začnou potravu vyžadovat a mohlo by se stát, že by někoho kously,“ připomněla Prokopová. „Zkrátka jednou lidé přijdou bez mrkve a nutrie je kousne,“ předpověděla zooložka.

Odpor ke krmení nutrií dává najevo i šéf Záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň. „Mohou přenést na lidi leptospirózu a další choroby. Když vidím, jak je lidé za Plazou hladí, krmí je z ruky a vodí sem děti, zuřím,“ přiblížil zvířecí záchranář. 

Před přenosem chorob varuje i vedoucí odboru životního prostředí plzeňského magistrátu Dagmar Svobodová Kaiferová, která uvažuje o tom, že se poradí se starostou Tachova a převezme od něj zkušenosti. Protože ještě větší problém má Plzeň s nutriemi u přehrady v Českém údolí, kde zvířata pobíhají po tamním sportovišti a využívají i koupacího jezírka.

„Běhá jich tam opravdu hodně, stejně jako za Plazou se tam ale nedá zorganizovat odstřel s pomocí myslivců, protože se nejedná o honební pozemky. Zkrátka na podobných pozemcích je problematické je hubit,“ přiblížila Kaiferová.