Polovinu šumavského parku bych nechal divočině, říká šéf jeho správy

  8:14aktualizováno  8:14
Jak bude vypadat dalších patnáct let největší český národní park na Šumavě? Dostane více prostoru divočina? Většina zástupců dotčených obcí je proti rozšiřování bezzásahové zóny, ochránci přírody s vědci jsou naopak pro. „Nejhorší pro přírodu je každé dva roky měnit způsoby hospodaření,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Pavel Hubený, šéf Správy NP Šumava.

Šéf Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený by byl rád, kdyby jeho následovníci mohli divočině ponechat alespoň polovinu území národního parku. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Jak budou vypadat národní parky v Česku a kde v nich budou nejpřísněji chráněné oblasti nebo území s omezeným vstupem? V posledních měsících se rozjela jednání, jejichž výsledkem bude nastavení pravidel pro příštích 15 roků.

Víc prostoru než dřív má postupně dostat divočina, kde se nebude do přírodních procesů zasahovat. To tradičně vyvolává nejvíc vášní v případě největšího českého národního parku na Šumavě. Většina zástupců dotčených obcí i vedení Jihočeského kraje jsou proti rozšiřování divočiny. Ochránci přírody s vědci naopak žádají, aby divočina dostala výrazně větší území, zhruba polovinu.

Nové rozčlenění národních parků dělí jejich území podle cílů ochrany přírody a stavu ekosystémů. Dle toho se nastavuje pro jednotlivé zóny režim optimální péče.

Zóny budou čtyři. Nejpřísněji chráněná přírodní zóna by měla zabrat zhruba čtvrtinu plochy. Další přibližná čtvrtina by připadla na zónu přírodě blízkou, kde by za určitých podmínek mohly být povolené zásahy do přírodních procesů. Tyto dvě zóny by se v budoucnu měly sloučit a vytvořit větší bezzásahovou zónu, tedy divočinu.

Třetí zóna soustředěné péče, kde se počítá s hospodařením, má zabrat necelou polovinu parku. Zóna kulturní krajiny s nejslabší ochranou přírody vyhrazená pro využití obcemi má zabrat 1,2 procenta šumavského parku.

Ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený tvrdí, že by byl rád, kdyby se podařilo splnit to, k čemu se chce správa návrhem nových zón zavázat. „Tedy aby naši následovníci za dvacet let mohli divočině ponechat alespoň polovinu území národního parku,“ říká.

Proč přišla Správa Národního parku Šumava s návrhem nového uspořádání zón v národním parku?
Hlavní důvod je, že nové zóny hrají jinou roli než ty původní. Navíc náš národní park má zonaci z roku 1995. Všechny pokusy o aktualizaci na skutečný stav a vývoj přírody mezi roky 2000 až 2014 selhaly, a proto je potřeba moderní koncept. Dlouhodobým cílem každého národního parku v Čechách a na Moravě je uvolnění přírodních procesů na převážné části jejich území. Návrh nových zón popisuje kroky, jak k tomu dojít. Říká, že divočinu máme nyní na 27,7 procenta a za patnáct let by mohla být lehce nad padesáti procenty.

Fotogalerie

Mnozí ochránci přírody návrh kritizují a tvrdí, že už dnes lze divočině nechat polovinu parku.
Také víme, že můžeme většinu území parku nechat přírodním procesům hned. Ale nechceme se chovat bezhlavě. Když to vztáhnu ke smrkovým lesům – zvolili jsme si variantu, která umožní v případě potřeby reagovat na rozmnožení kůrovce v přírodní zóně. V sousední zóně přírodě blízké můžeme, pokud to bude nutné, zasáhnout a ochránit tím okolní území.

Zástupci některých šumavských obcí si stěžují, že existence národního parku omezuje jejich rozvoj. Jak se jich nový režim dotkne?
Obcím se režim uvolní. Už dnes je na jejich území volnější než v chráněné krajinné oblasti, která národní park obklopuje. Po projednání zonace budou mít obce svá území navržená k rozvoji, tedy zastavěná a zastavitelná území, ve volnějším režimu než za posledních dvacet sedm let.

To může v praxi znamenat co?
Příklad. V národním parku je zakázáno rozdělávat ohně. Kdo si rozdělal oheň na zahrádce, mohl mít problémy. To má skončit. Na území parku je obecně zakázáno tábořit, ale v zóně kulturní krajiny bude možné tábořit volně. Dokonce se nově zavádí možnost ošetřit silnici v zóně kulturní krajiny chemickým posypem.

Někteří starostové se zlobili, že například hřbitov či dům nejsou někde zahrnuty do oblasti kulturní krajiny, ale do zóny s vyšším stupněm ochrany přírody. Není to nedopatření?
Ne. Všechny stavby v národním parku jsou ve zvláštním režimu stanoveném přímo základními ochrannými podmínkami zákona. Navíc my máme všechny stavby převedeny do zvláštního režimu napříč zónami. Pokud jde o hřbitovy – většina z nich je v zóně kulturní krajiny. Nedorozumění bylo pouze u hřbitova na Knížecích Pláních, který jsme pro jeho izolovanost zařadili do zóny soustředěné péče – tedy zóny lidsky řečeno „obdělávané“.

Pavel Hubený

  • 56 let
  • vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy
  • po promoci v roce 1986 působil ve veřejné správě
  • od začátku devadesátých let pracuje v oblasti ochrany přírody
  • od roku 1993 byl vedoucím chráněné krajinné oblasti Šumava
  • od května 2014 stojí v čele Správy Národního parku Šumava

Zástupcům obcí také vadí, že zóna kulturní krajiny, která je asi nejvíc zajímá, je prý výrazně menší. Má jít o zhruba 640 hektarů a slíbený byl údajně desetinásobek.
Nejednalo se o slib. Oni to tvrzení vztahují k projevu ministra životního prostředí ve Sněmovně v lednu 2017. Tehdy na dotaz, jak asi velká by mohla být zóna kulturní krajiny, uvedl, že zhruba deset procent rozlohy parku. Přitom však vycházel z dřívější představy, že deset procent parku bude ve třetí zóně, která měla zahrnovat zónu kulturní krajiny i zónu soustředěné péče, což jsou zemědělsky obdělávané pozemky. Ty jsou nyní v samostatné zóně. Těžiště zástavby zůstalo v zóně kulturní krajiny. Ta měla původně zabírat 0,9 procenta rozlohy parku. Po projednání s obcemi jsme zohlednili téměř všechny požadavky na změny hranic kulturní krajiny a území jsme rozšířili o zhruba 300 hektarů na 1,2 procenta rozlohy parku.

Padaly při jednáních se starosty i další požadavky, které se do nového systému zón promítnou?
Převážná většina návrhů byla rozumná a opodstatněná. Zhruba dvě třetiny tvořily připomínky stejného charakteru: požadovaly garanci, že stavby a sídla budou převedeny do zóny kulturní krajiny nebo že u nich nebude platit cíl příslušné zóny. Že tam například nebudeme prosazovat divočinu. Naprostou většinu připomínek, přesně 80 procent, jsme akceptovali, nebo zohlednili.

Několik zástupců šumavských obcí nicméně mluvilo o neprůhledném systému péče o národní park. Tvrdí, že například zemědělci a chovatelé hospodářských zvířat nemají nikde jasně daná pravidla pro využívání pozemků v národním parku. Připouštíte to?
To není pravda. Pro zemědělce se s novým systémem nic nezmění. Do zóny soustředěné péče a do zóny kulturní krajiny jsme zahrnuli všechny pozemky, které jsou obdělávané. Tím v podstatě garantujeme, že tam bude současné hospodaření zachováno dalších 15 let.

Nemůžete nastavit úplně konkrétní režim pro konkrétní oblasti? Stanovit třeba přesně, kde se budou dalších patnáct roků pást krávy?
Do takových detailů jít nelze. Za hospodaření v národním parku se vyplácejí dotace a pravidla pro ně se po několika letech mění. Zemědělci se tomu přizpůsobují. My pouze vydáváme stanovisko k tomu, že zemědělci dotační titul vybrali správně a že jejich hospodaření nebude v rozporu s ochranou přírody v národním parku.

Nově stanovené zóny se nemají měnit 15 let. Je potřeba taková lhůta?
Má zaručit určitou jistotu pro všechny, kteří na území žijí a pracují. A také je nutná pro zachování kontinuálního přístupu k lesu, loukám a pastvinám. Ze všeho nejhorší pro přírodu i pro národní park je každé dva roky měnit způsoby hospodaření.

Jak připravovaný systém zón pocítí návštěvníci Šumavy?
Nijak. Běžný návštěvník nepostřehne rozdíl oproti současnosti.

Vaši kritici však tvrdí, že se bude Šumava uzavírat stanovením tzv. klidových území. Ta se návštěvníků asi dotknou.
To ano, ale klidová území nesouvisí s návrhem nové zonace. Ta jsou nástrojem regulace návštěvnosti. Máme připravený pracovní návrh, o kterém si myslíme, že je pro chráněné živočichy optimální. Jednáme o něm a hledáme kompromisy.

Klidová území se mají rozšířit ze zhruba devíti tisíc hektarů na přibližně patnáct tisíc hektarů. To je poměrně výrazný nárůst. Jaký je k tomu důvod?
Návrh máme podložený podrobnou analýzou citlivých složek přírody, kterým vadí zvýšená návštěvnost. Je to například tetřev hlušec, tetřívek, jeřáb popelavý nebo sokol stěhovavý v době hnízdění. Zajímavé je, že nám vyšlo území s potřebou regulace návštěvnosti téměř stejně velké a na téměř stejných místech, na kterých byla v roce 1991 vyhlášena původní 1. zóna národního parku. Tedy oblast, ve které byla návštěvnost regulována až do roku 2010.

Nyní je dostupných zhruba 87 procent území šumavského parku, nakolik se to stanovením nových klidových území změní? Víte už o místech, kam dosud návštěvníci parku míří a po stanovení klidových území by už chodit neměli?
Nový návrh klidových území, na rozdíl od stávajícího stavu, sceluje území s omezením vstupu. Proto navrhujeme omezený vstup na Velkou a Malou Mokrůvku, kde je nyní vstup omezen jen v některých částech, nebo do území mezi rozhlednou Poledník a státní hranicí.

Znovu se oživila i otázka uzavřené cesty Luzenským údolím na hraniční přechod Modrý sloup. Po jejím otevření dlouho volají představitelé šumavských obcí a návštěvníci. I vaše správa je pro. Ministerstvo ale vydalo negativní stanovisko. Vy nabízíte, že náhradou za otevření cesty budou v oblasti klidová území rozšířena o stovky hektarů. Toto může situaci změnit?
Myslím, že k otevření cesty to může pomoci. V roce 2013 to znemožnil výrok soudu, který mimo jiné konstatoval, že chybí posouzení vlivu záměru na tetřeva hlušce, takzvaná EIA. Takže bez ní nikdy cestu neotevřeme. Teď máme výsledek, který říká, že otevření cesty bude mít negativní vliv na tetřeva hlušce. To jsme očekávali. Zároveň víme, že dokážeme navrhnout přijatelná kompenzační opatření. Správa národního parku tak chce svou snahu o otevření cesty Luzenským údolím dotáhnout do zdárného konce v dalším správním řízení.

Nejčtenější

Plzeň - Sparta 4:0, úřadující mistr dominoval a odložil oslavy Slavie

Plzeňský Jan Kopic slaví svůj gól proti Spartě.

Nejvyšší porážka Sparty v historii samostatné české ligy. Na půdě Plzně prohrála ve 3. kole nadstavbové části skupiny o...

Plzeň zná soupeře pro předkolo Ligy mistrů, Slavia může narazit i na Ajax

Jan Kopic (vlevo) s Alešem Čermákem z Plzně brání madridského kanonýra Karima...

Basilej, Olympiakos Pireus, případně PSV Eindhoven. Fotbalová Plzeň zná okruh soupeřů, na které může narazit v...

Straka vzpomíná: Na Dopitu jsem neměl, nejchytřejší byl ale Alby

Martin Straka v diskuzi s Jiřím Dopitou

Jako centr se na buly extrémně zaměřoval. Moc dobře věděl, jak důležitá herní situace to v hokeji je. Právě úspěšnost...

Měla Plzeň kopat na Slavii penaltu? Nešlo o tak závažný zákrok, řekl sudí

Fotbalový sudí Miroslav Zelinka během ligového utkání Slavie proti Plzni.

Plzeňský stoper Jakub Brabec klečel na zemi a zoufale gestikuloval. „Faul, vždyť mě zezadu stáhl.“ Jeho spoluhráči se...

KOMENTÁŘ: Proč fotbalová liga v novém fanoušky neláká

Tvrdé souboje provázely souboj o titul mezi Slavií a Plzní.

Když tenis před téměř padesáti lety na konci vyrovnaného setu zavedl zkrácenou hru zvanou tie-break, aby nedocházelo k...

Další z rubriky

Dětské obrázky už nevisí na lednicích, zdobí kabelky a tašky maminek

Alexandra Krutá (vlevo) a Anna Čudáková přišly s nápadem, jak využít obrázky,...

Anna Čudáková a Alexandra Krutá z Plzeňska našly originální způsob, jak využít obrázky dětí tak, aby dělaly rodičům...

Smrt pacientky při nehodě opilý řidič sanitky nezavinil, rozepnula si pás

Nepřipoutaná žena zemřela v sanitce, řidič nadýchal

Opilý řidič sanitky, který před rokem havaroval u Kralovic na Plzeňsku, dostal u soudu za řízení pod vlivem návykové...

V plzeňské ubytovně se pobodali tři muži, dva skončili v nemocnici

Ve Staré Huti u Dobříše havaroval záchranářský vrtulník, na místě jsou všechny...

Rvačka tří mužů v plzeňské ubytovně skončila v sobotu večer zásahem policie a záchranky. Dvěma cizincům záchranáři...

Najdete na iDNES.cz