V šumavských lesích v těchto dnech odtává poslední sníh, kterého v zimě napadlo příliš mnoho najednou. Špičky stromů ten nápor často nevydržely a polámaly se.
Správa národního parku už spočítala, kolik polomového dřeva bude muset vytěžit.
„Po zimě půjde o 35 tisíc kubíků dřeva. Těžit začínáme až nyní, dosud jsme nemohli kvůli sněhu, který na některých místech stále zůstává,“ potvrzuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Zásoby dřeva se nezmenšují
„Nejhorší situace je v okolí Českých Žlebů a Stožce, kde vytěžíme asi 25 tisíc kubíků. Čas na to máme do června a neměl by být problém to stihnout,“ pokračuje. K množství polomů přispěla i vichřice, která se prohnala Českem v první polovině března.
Právě silný vítr a kůrovcové kalamity však nesnižují zásoby dřeva v šumavských lesích. Ukázaly to výsledky sledování, které trvá od roku 1996.
Vůbec nejvíce neplánované těžby za tuto dobu zažila Šumava po orkánu Kyrill v roce 2007 a v následujících čtyřech letech. Tehdy se vytěžilo více než milion kubíků polomového i kůrovcem napadeného dřeva a další milion odumřel při kůrovcové kalamitě v bezzásahových oblastech.
„Jak je ale evidentní právě ze statistiky, která sleduje zásobu dříví v lese, následky po orkánu neznamenaly pro les žádnou katastrofu. Obnova lesa probíhá samovolně, bez jakéhokoli přispění člověka,“ komentuje ředitel parku Pavel Hubený.
Za posledních 23 let tak na Šumavě více dřeva přirostlo, než se vytěžilo nebo odumřelo. „Data vypovídají, že každoročně v průměru vytěžíme a současně odumře sedm kubíků dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Naproti tomu každý rok dorůstá osm metrů krychlových dřeva na hektaru,“ vysvětluje náměstek ředitele Jan Kozel.
Většina dřeva je z nahodilé těžby
Hodnoty přibližně odpovídají celostátnímu trendu. Správa parku se stará celkem o 48 tisíc hektarů, na kterých po dobu sledování přibylo do dřevních zásob až 1,2 milionu metrů krychlových.
„Přírůst dřevní hmoty je vyšší i za situace, kdy se na Šumavě odehrávají tak zásadní události, jako bylo odumírání horního stromového patra v druhé polovině 90. let na Modravsku a Trojmezenské hornatině nebo právě události spojené s orkánem Kyrill,“ doplňuje Kozel.
Loni park vytěžil celkem 260 tisíc kubíků, z toho 200 tisíc tvořilo polomové dřevo a 50 tisíc kůrovcové, které společně patří do neplánované, nahodilé těžby. Zbylých pár tisíc kubíků vzešlo z plánovaného kácení při aktivní péči o les. Na to však podle statistik nezbývá kapacita. Od roku 1996 pochází 82 procent dřeva z těžby neplánované.
„Aktivní péče spojená s těžbou je v národním parku ve výrazné menšině. Přestože tyto zásahy ve vhodné době přispívají k postupnému zlepšování stavu lesa, dávají prostor přirozené obnově a snižují pravděpodobnost jejich narušení v budoucnu,“ popisuje náměstek Jan Kozel.
Brzy vylétne kůrovec
Právě tím, že kůrovec nabírá na síle a polomového dříví je hodně, nezbývá na cílené zásahy těžební kapacita. „Celková těžba se zkrátka musí podřizovat náhlým zásahům. Polámané, oslabené stromy jsou pro kůrovce atraktivní, proto musí v těchto případech ustoupit úmyslná těžba na druhou kolej,“ říká mluvčí Dvořák.
Kůrovce už na Šumavě vyhlížejí. „Počítáme, že když bude letošní počasí podobné loňskému, bude kůrovce ještě více než loni a předloni. To jsme těžili zhruba padesát tisíc kubíků napadeného dřeva, teď to může být více,“ upozorňuje Dvořák.
Kůrovec nejspíše začne být aktivní do dvou týdnů. „Zbrzdit ho může případné ochlazení. Vždy záleží na vývoji počasí,“ doplňuje. Počty kůrovcem napadených smrků na Šumavě ročně stoupají zhruba o jedno procento. Opačný trend je v oblasti Srní a Modravy, kde dlouhodobě klesá.
