„Vláda schválila na můj návrh osm nových národních kulturních památek. Každá z nich je výjimečná a je součástí kulturního dědictví, které tvoří naši národní identitu. Je mezi nimi i Klášter augustiniánů v Pivoni,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.
Klášterní areál patří k těm nejstarším svého druhu v České republice. Podle legendy se historie Pivoně píše už téměř tisíc let, klášter v místech vznikl pravděpodobně ve 13. století. Přežil devastaci husitskou a švédskou. Osudnou se mu ale málem stala devastace způsobená socialistickou armádou a zemědělským družstvem.
Kdysi honosný augustiniánský klášter, který se zejména kvůli zanedbání oprav za minulého režimu stal padající ruinou, je v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupný. V uplynulých letech ho zachránilo občanské sdružení Aurelius, které tam chtělo vybudovat středisko pro pobyty dětí z válkou postižených zemí, knihovnu a společenské centrum. Sdružení ale před několika lety klášter opustilo a práce se zastavily, později ho koupil soukromý vlastník. „Skoro úplně nás to vyždímalo, ale mnoho milionů jsme získali na dotacích. Bez nich by to nešlo,“ řekl MF DNES před několika lety Ladislav Henek z Aurelia.
Záchrana na poslední chvíli
Klášter založený v druhé polovině třináctého století, byl několikrát přestavován, v 19. století byla budova upravena na zámek. Po roce 1948 ho využívala armáda i zemědělské družstvo. V roce 1953 zasáhl celý areál požár. Zdevastovaný klášter patřil na začátku tohoto tisíciletí nedaleké obci Mnichov. Vesnice s asi 200 obyvateli ale neměla peníze ani na zajištění a zakonzervování areálu. Za symbolickou korunu ho proto nabídla zájemcům, kteří předloží plán na využití.
Areál získalo v roce 2002 sdružení Aurelius, které tam působilo zhruba 15 let. Během té doby jsme do záchrany a zajištění objektů investovali desítky milionů korun, podařilo se areál zachránit před další devastací a před zřícením dalších částí. Než jsme přišli, zřítila se postupně dvě křídla, celá stavba se hýbala. Postavili jsme například opěrnou železobetonovou zeď, měnily se krovy, dělaly střechy,“ řekl ČTK Ladislav Henek. Na celkovou rekonstrukci bylo podle tehdejších odhadů třeba kolem 300 milionů korun.
Sdružení se ale později dostalo do potíží kvůli dotacím. „Přidaly se k tomu naše zdravotní problémy a už jsme prostě neměli sílu dál bojovat se všemi úskalími,“ řekl Henek.
