Stejně situaci hodnotí i učitelé. Také proto fungují pro budoucí prvňáky přípravné kurzy zdarma.
Lekce před několika lety zavedli například na Masarykově základní škole. Zájem každoročně narůstá, letos evidují pětačtyřicet přihlášek.
„Jednak se děti seznámí s prostředím, do kterého nastoupí. Jednak získáme i my důležité informace o žácích. Zároveň procvičujeme to, co by předškoláci měli umět u zápisu,“ nastínila kantorka Nikola Billová.
Doplnila, že často ji nebo její kolegyně žádají rodiče o radu. Většinou pokud u svého potomka zvažují odklad nebo u něj vidí obtíže.
„Hojně mají děti logopedické vady. Bohužel v dnešní době už tolik nekomunikují, více používají moderní technologie,“ řekla.
S tím souhlasí i ředitel 17. plzeňské ZŠ Bohdan Franc. „Schopnost vyjadřování se skutečně zhoršuje. Z toho důvodu se na kurzech věnujeme kromě jiného právě řeči. Letos máme zapsaných rekordních padesát účastníků. Když rodiče přijdou s dotazy až na zápisu, který je v dubnu, je to podle nás pozdě. Takhle získají více času. Zjistí, co je třeba pilovat,“ sdělil.
K podobným závěrům došla i Eva Markvartová, zástupkyně ředitelky pro první stupeň na 14. ZŠ
„Obtíže s mluvením navíc ovlivňují čtení i psaní. Je pak velmi důležité navštívit odborníka a začít pracovat. Ne vždy se tak děje,“ upozornila.
Častější výskyt vad řeči potvrdila ředitelka plzeňské pedagogicko-psychologické poradny Irena Příkazská. Předškoláci, kteří sem zamíří, se podle jejího názoru zpravidla hůře vyjadřují, nemají dostatečně rozvinutou slovní zásobu a objevuje se u nich takzvaná patlavost, kdy dítě hlásku vynechává nebo ji nahrazuje jinou.
„Obávám se, že příčinou je způsob výchovy. Dětem chybí čtení pohádek, obyčejné povídání si. Namísto toho víc sledují televizi. Mnohdy obsahu ale nerozumí,“ konstatovala.
Podle psycholožky je důležité záležitost neodkládat, ale co nejdříve vyhledat odborníka. „Stává se, že dítě špatně mluví třeba ještě ve třetí třídě, což už je velká komplikace,“ zdůraznila.
Před zápisem nebo po něm do některé z poboček plzeňské poradny zavítá 600 návštěv. Přibližně u půlky je diagnostikována logopedická vada. K ní se obvykle přidruží ještě špatné kreslení a nevhodné držení tužky. Zmíněné kurzy podle Příkazské rozšiřují možnosti problém zachytit a řešit.
Na psychiku špatně působí hry se strašidly či příšerami
Jednoznačný přínos lekcí vidí i logopedka Hana Borovičková. Na kliniku aktuálně chodí asi 400 dětí. Jejich počet meziročně narůstá.
„Chybí jim čtení, zpívání. Dnes se všechno svádí na moderní technologie, ale za všechno nemůžou. Někteří rodiče dělají všechno ukázkově, přesto má jejich ratolest potíže. Roli hraje i genetika,“ uvedla.
Tablet, televize nebo telefon by se podle odbornice měly užívat střízlivě. „Děti se učí nápodobou. Poslouchají nás, odezírají ze rtů a pak to zkoušejí napodobit. Tento princip nefunguje třeba u animovaných postav nebo dabovaných pořadů. Počítač nejde zrušit, to je jasné. Ale když třeba společně sledují pohádku, ať si o ní pak povídají,“ poradila.
Podle Borovičkové dobře na psychiku nepůsobí ani hry se strašidly či příšerami. „Mozek dostává signály o tom, že se jedná o nebezpečnou situaci, což vede k neklidu a napětí,“ dodala.
Při vyšetření se logopedka nezaměřuje pouze na řeč, ale také pohyb. Zkouší, zda jedinec umí skákat snožmo, udrží se na jedné noze nebo si zaváže tkaničku. „Pohyb a řeč spolu totiž souvisejí a vzájemně se ovlivňují,“ uzavřela. Ideální čas na léčbu je do sedmi let věku, kdy končí vývoj řeči. Pozdější náprava je samozřejmě možná, ale proces je náročnější.
