Plzeňané projekt společnosti Amádeus Real o obřím obchodním komplexu v hlasování odmítli. Jednalo se dosud o jediné úspěšné referendum ve velkém městě v Česku.
Akce byla také předzvěstí celkové změny přístupu města k lokalitě. Samospráva Plzně se referendu bránila a odmítla je vyhlásit, přestože navrhovatelé splnili zákonné podmínky a petici požadující plebiscit podepsalo na 20 tisíc lidí. Konání referenda pak nařídil soud v listopadu 2012. Hlasovalo se v lednu 2013 při prezidentských volbách.
Přestože je deset let dotčené území využívané jenom jako parkoviště, shodují se odpůrci původního projektu i politici, kteří po referendu stáli v čele města, že zastavit plán na obří obchodní komplex bylo dobré a že to vedlo k mnohem lepšímu využití atraktivní oblasti v centru Plzně.
Projekty pro centrum města se nemají uspěchat
Společnost Amádeus Real totiž přišla po dlouhém vyjednávání se zcela jiným projektem. Nyní chce v oblasti vybudovat čtvrť, kde kromě obchodů budou administrativní prostory, byty nebo veřejná prostranství včetně dvou nových ulic. Má se jednat o investici v hodnotě zhruba osmi miliard korun s plánovaným dokončením v roce 2027.
Developer nyní čeká, až bude vyřízené odvolání proti územnímu rozhodnutí. Verdikt by měl padnout v horizontu několika měsíců.
Navrhovatelé referenda, kteří začali sbírat podpisy za jeho vyhlášení už v roce 2011, patřili do okruhu lidí kolem ekologických a občanských iniciativ. K těm nejznámějším patřili Barbora Ottová a Martin Marek. Jak s odstupem řady let na své tehdejší počínání a dění kolem plebiscitu vzpomínají?
„Na úplném začátku cesty k referendu jsme stáli jenom dva,“ říká Barbora Ottová. Tím druhým myslí Martina Marka. Tvrdí, že na základě této zkušenosti jí zůstala víra, že na startu iniciativy k prosazení změny není nutná hodně početná skupina. „Nemusí to být hned velký dav. A i když nežádá změnu obrovské hnutí, může to vyjít a má smysl se o to snažit,“ uvažuje.
Připomíná zároveň, že na protest proti kontroverznímu projektu se zanedlouho nabalilo víc lidí. Někteří odpůrci původního záměru pro změnu kritizují nový projekt a považují ho v podstatě za velmi podobný tomu odmítnutému.
Barbora Ottová s tím nesouhlasí. „Návrhy, které jsem viděla, jsou o něčem jiném. Je to jiný typ stavby a na první pohled je to patrné,“ říká. Leckteří obyvatelé Plzně kritizují, že v oblasti, ve které mělo nechtěné obchodní zařízení stát, je jenom prázdné místo. „Ale projekty pro centrum města se rozhodně nemají uspěchat,“ konstatovala.
Martin Marek si po deseti letech od referenda jako první vybavuje atmosféru v samotném závěru. Prý cítil z mnoha lidí podporu. „Na konci roku 2012 jsme dělali kampaň, aby lidi k tomu hlasování přišli, a nadšení bylo cítit po celém městě. Stovky lidí nám roznášely letáky. Atmosféru těch dnů si vybavuji pořád,“ vzpomíná. Martin Marek se domnívá, že referendum přispělo ke změně přístupu samosprávy k projektům developerů.
„Myslím, že už by se nestalo, že by projekt na takovou krabici v centru chtěli politici hájit. V tomto ohledu mohlo mít referendum dopad i mimo Plzeň,“ uvažuje. Tvrdí, že dodnes se při jeho přednáškách lidé ptají na referendum v Plzni. Martin Marek prý neměl pochybnosti, že se podaří referendum prosadit a že vyzní proti projektu.
Myslí si, že tomu pomohl tehdejší přístup zastupitelů, kteří kritiku projektu odmítali. „Tím, jak se stavěli na zadní, nám spíš dávali argumenty pro to, abychom záměru zabránili. Bylo to pro nás motivující a zároveň jsme provokovali plzeňskou veřejnost, odpor lidí se tím zvětšoval,“ vysvětluje. Na kritiku, že deset let po referendu je v oblasti jen neutěšené prostranství, má odpověď.
Co tam vznikne, ovlivní město na desítky a možná i stovky let
„Asi by bylo dobré si připomenout, jak ten původní projekt měl vypadat. Byla by tam krabice typu Baumaxu nebo Kauflandu. Navíc díky referendu město získalo čas, který nakonec využilo docela dobře,“ sdělil. Současný projekt považuje Marek za mnohem lepší. „Je pro město výrazně přínosnější. Vznikly by tam dvě ulice. Je to něco úplně jiného, než tam mělo být,“ prohlásil.
Dovede si představit lepší využití, pokud by pozemky vykoupilo město. „Ale pokud to má v rukou stále investor, je podle mě výsledek docela dobrý. Myslím, že referendum a to, co s ním souviselo, byla pro radnici dobrá lekce, město se díky tomu posunulo,“ konstatoval.
K odpůrcům konání referenda patřil tehdejší náměstek primátora Martin Zrzavecký z ČSSD. Dnes připouští, že svůj pohled na plebiscit a jeho důsledky změnil. „Ty dopady jsou určitě pozitivní, to je třeba si přiznat. Když porovnáme to, co původně mělo v místě vzniknout, a to, co je pro tu lokalitu naplánované nyní, je vidět mnohem větší přínos pro Plzeň,“ tvrdí.
Podle Zrzaveckého se po roce 2014 podařilo tehdejšímu náměstkovi primátora Pavlu Šindelářovi z ODS prosadit nové vize budoucí podoby území mezi Americkou třídou a Denisovým nábřežím. „Deset let od referenda je sice dlouhá doba, ale to, co tam vznikne, ovlivní město na desítky a možná i stovky let,“ uvedl.
Připomenul, že po referendu bylo nutné vyjednávat s developerem o dalším postupu, což nebylo snadné.
Pavel Šindelář řekl, že nový projekt pro území představuje významný posun k lepšímu. „Je úplně jiný a zahrnuje větší území, kde počítá i s jinými než obchodními funkcemi,“ popisuje. Upozorňuje, že zástupci města si od referenda uvědomili, že bude zapotřebí něco udělat se spodní částí Americké třídy a křižovatkou u Hlavního nádraží. „Úprava té oblasti by měla navazovat na projekt společnosti Amádeus. Takže se celkově dá říct, že referendum mělo pozitivní dopad,“ konstatoval.
