„Je to završení jedné etapy obnovy. Z provozního hlediska to pro nás bude znamenat více průvodců. Dříve jsme chodívali prohlídkovou trasu každou hodinu, šlo o skupiny až o padesáti lidech. Teď budou intervaly kratší, skupiny budou menší, o pětadvaceti návštěvnících. Provozně to pro nás bude náročnější, nově přístupné místnosti nejsou dělané pro větší množství lidí. Myslím si ale, že to bude pro návštěvníky přínosem. Prohlídky se stanou komornějšími a lidé lépe uvidí,“ uvedl kastelán Milan Zoubek.
Zámecká expozice je velkolepější díky tomu, že se pro ni zachoval mobiliář. „V klášterní části je daleko více místností, ale v tomto případě se nám příliš věcí nezachovalo. V prostorách, kde nějaké vybavení je, jde o rekonstrukci toho, jak v té době mniši žili, vytvořenou podle vzorů z jiných klášterů na českém území,“ konstatuje Zoubek.
Obnova rajského dvora
Na trase nechybí společná jídelna, noviciát nebo místnosti představující činnosti, jimž se benediktini věnovali. „Ukážeme předměty spojené s vázáním knih, měřením času či kartografií,“ doplňuje.
Okruh Zámek představí slavný rod Windischgrätzů, který vlastnil areál mezi lety 1825 až 1945. Jednotlivé místnosti se věnují historii rodu, Alfrédovi I. a jeho ženě Eleonoře či hospodářskému využití panství. Součástí je také unikátní knížecí knihovna s 25 tisíci svazky.
Díky projektu Klášter Kladruby – Život v řádu se zájemci od 1. dubna podívají do dříve nepřístupných prostor starého a nového konventu. Obnoven byl také rajský dvůr, na němž bylo vysázeno 450 růží a 80 druhů bylin. Jsou tu rostliny středověkých klášterů, symbolické rostliny baroka, různé druhy zeleniny, koření či léčivek i méně běžné druhy, jako je mandragora nebo řimbaba.
V areálu přibyly výstavní a konferenční prostory i odpočinková zóna pro návštěvníky. „Jsem ráda, že jsme mohli pokračovat v záchraně a obnově tohoto evropsky mimořádně významného komplexu, jehož části byly v havarijním stavu. Stavební obnova přinesla také nečekané archeologické nálezy. Návštěvníkům je představí nové prohlídkové trasy,“ sdělila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Rekonstrukce byla zahájena v červenci roku 2020. Předcházel jí rozsáhlý archeologický průzkum, který kromě středověkého kostrového hrobu v místě rajského dvora odkryl v prostorách konventu pozůstatky pivovaru a sladovny z 60. let 19. století. Památkáři se rozhodli torzo této technické památky znovu nezakrývat, ale zakonzervovat ho a prezentovat veřejnosti jako jednu ze zajímavých kapitol v historii kláštera po jeho zrušení.
Rozsah prací tak kromě zajištění pozůstatků knížecího pivovaru zahrnoval i kompletní obnovu Starého konventu a vybraných částí nového konventu.
Vrátit klášteru lesk z 18. století
Klášter je jednou ze staveb v České republice, do kterých otiskl svůj rukopis přední architekt baroka Jan Blažej Santini-Aichel. Podle jeho návrhu byla v minulosti přestavěna dominanta areálu, a to kostel Nanebevzetí Panny Marie. Obnova kláštera končí symbolicky právě v roce, kdy si připomínáme 300 let od Santiniho úmrtí.
Na barokní přestavbě se podílel i další slavný architekt, Kilián Ignác Dientzenhofer. Rekonstrukce zahrnovala podle kastelána náročné práce, při nichž se snížily úrovně podlah, odbouraly se nepůvodní vestavby a nevhodné příčky a vyklidila se suť a odpad. „Pro nás tento velký areál pořád ještě není stavebně a restaurátorsky v pořádku. Chceme v té práci pokračovat ještě minimálně do té doby, než bude vypadat tak, jak vypadal ve slavných dobách 18. století. Myslím si, že v této chvíli jsme tak v první čtvrtině prací,“ řekl ředitel českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu Petr Pavelec.
Z nového konventu je opravená zatím asi třetina, zbývá ještě opravit celé západní a jižní křídlo, horní patro budovy a další objekty i fasády na nádvoří.
