Sedmačtyřicetiletý Jan Polák, kterému hrozilo až 15 let vězení i výjimečný trest, od počátku vinu rezolutně odmítá.
„Nic o tom nevím. Mám psychické problémy z toho, že jsem dvacet let žil v domě, kde byla mrtvola,“ prohlásil letos v lednu před Krajským soudem v Plzni, který mu za spoluúčast na vraždě vyměřil dvanáctiletý trest. Verdikt pak v dubnu potvrdil ještě Vrchní soud v Praze.
Nyní Jan Polák podal žádost o obnovu procesu a přišel s tím, že má nového svědka. „Toho jsme vyslechli, ale neuvěřili jsme mu. Obnovu řízení jsme proto zamítli,“ sdělila soudkyně Krajského soudu v Plzni Ivana Růžičková. Doplnila, že Polák proti rozhodnutí ihned podal stížnost.
Polák podle rozsudku v březnu roku 1994 vylákal šestašedesátiletého Zdeňka L. do svého domu pod záminkou zprostředkování koupě 250 tisíc německých marek ve výhodném kurzu.
Předstíral, že mu domluvil schůzku se svým známým, který marky prodává, a přiměl ho na něj čekat. Podle soudu mu ale chtěl ukrást peníze, které měl na nákup marek s sebou.
Když se našlo tělo, do promlčení vraždy chybělo deset dní
Zdeněk L. podle odborného zkoumání zemřel na následky zranění dvěma střelami z kuše, kterého ho zasáhly do hlavy, a bodnutí do krku. Podle spisu ho pak Polák okradl o peníze.
Soud jednoznačně nemohl říci, že Zdeňka L. zavraždil právě Jan Polák, ale podle rozsudku má za prokázané, že poškozeného Polák vylákal a byl srozuměn s tím, že mrtvé tělo je ve sklepě jeho domu.
Podle spisu Polákovi s odklizením těla pomáhal jeho známý Tomáš Volejník, jehož svědectví z roku 2013 pomohlo k loňskému nalezení mrtvoly.
Byla ve sklepě Polákova domu pod dnem jímky na vodu zalitá vrstvou betonu a zakrytá kovovou deskou. Našla se jen deset dní před tím, než by byla vražda promlčená. Odborné zkoumání ostatků potvrdilo, že mrtvým je skutečně bývalý horník Zdeněk L. Svědek Tomáš Volejník později spáchal sebevraždu.
