Nevoli místních obyvatel vzbudil inzerát, jímž firma před třemi lety sháněla zaměstnance se znalostí rituální porážky halal podle islámských tradic.
Klatovská radnice nyní u soudu dosáhla zneplatnění smlouvy, která firmě Enes Fleisch umožňovala zřídit vjezd do objektu. Město nejprve se záměrem souhlasilo. Povolení ke zřízení vjezdu firmě vydal v polovině roku 2015 příslušný silniční správní úřad.
„Ve chvíli, kdy jsme dostali doplňující informace o možném záměru firmy, učinili jsme patřičné a možné kroky,“ vysvětlil starosta Klatov Rudolf Salvetr.
Halal porážka
|
Soud v minulých dnech vyhověl žalobě podané městem Klatovy v září minulého roku.
„Město se žalobou domáhalo, aby firma Enes Fleisch pozemek uvedla do předešlého stavu,“ uvedla soudkyně Eva Jandová.
Základem sporu podle ní je, zda uzavření smlouvy o povolení ke zřízení vjezdu bylo platné, nebo ne.
Soud došel k závěru, že smlouva platná není. Rozsudek je zatím nepravomocný a firma se rozhoduje, zda využije práva na odvolání.
Zmocněnec firmy Enes Fleisch Yavuz Cekic uvedl, že výrobnu masa v části bývalého klatovského masokombinátu, kterou firma koupila již dříve, nelze bez vjezdu provozovat. Projekt podle něj není namířený proti veřejnému zájmu.
„Jen chceme mít možnost přijet autem ke svému areálu. Pozemek, na kterém vjezd vybudujeme, bude dál veřejně přístupný, aby ho všichni mohli užívat,“ uvedl Cekic s tím, že jednání města Klatovy proti firmě považuje za silně obstrukční a škodící. Upozorňuje navíc, že firma halal porážky v Klatovech dělat nechce.
Na přímou otázku, zda je důvodem rozhodnutí města nelibost vůči halal porážkám, sdělil starosta Salvetr, že záměr firmy nepodporuje nikdo ze zastupitelů.
„Jsem za to vděčný. Máme zájem o sofistikované výroby, jako je třeba firma Aerotech,“ doplnil Salvetr.
Že by mohlo jít o bránění v podnikání, rázně odmítl s tím, že město žádným firmám klacky pod nohy nehází. „Ale firmy mají přicházet s jednoznačným záměrem. Právo samosprávy je říci, jak si věci představuje,“ konstatoval Salvetr.
Pro Klatovský deník, který o sporu informoval jako první, starosta uvedl: „Naši podporu si dle mého totiž jednoznačně zaslouží podnikatelské záměry, které jsou v souladu s tradičními hodnotami naší společnosti. Což zde nevidím, a proto si jej na území města nepřeji.“
Enes Fleisch argumentuje tím, že v budově jatka vždy byla, takže firma by jen využila vybavení, které tam je k dispozici a které koupila. A město přesto říká, že zde porážku nechce.
K inzerátu, který na portálu úřadu práce vyšel 22. května 2015, kde Enes Fleisch hledala řezníky s praxí v halal porážkách, firma dnes říká, že ve městě plánuje jen jatka podle českých a evropských norem.
Podlehli zastupitelé Klatov tlaku veřejnosti?
Zda klatovští zastupitelé podlehli tlaku veřejnosti, která podepisovala petice proti jatkám, je otázka. Jisté je jen to, že Facebook je plný nenávistných hesel.
„K čemu to povede, až zde zakoření a přivedou si sem své další migranty, vidíme v Teplicích a dalších no-go zónách v Evropě,“ píše klatovská odnož organizace Islám v Česku nechceme.
Opačný názor má například Josef Červený, starosta Bezděkova, kde provozovna Enes Fleisch léta funguje bez problémů.
Umístěná je v pronajatých prostorách části někdejšího zemědělského družstva. A aby majitelé nemuseli platit nájem, chtějí se přesunout do vlastních prostor v Klatovech.
Problém s lidmi, kteří v Bezděkově pracují, není
„Dělají u nás kebaby z kuřecího masa. I v Bezděkově jsme dostávali maily, že už u nich probíhá halal porážka. Můj názor je, že se tato fáma objevila v souvislosti s uprchlickou krizí,“ popsal starosta, který do firmy opakovaně chodí.
„Pracuje tam kolem deseti lidí – Moldavané, Bulhaři. Jsou to spíš známí vlastníků, což nejsou Turci, ale Bulhaři žijící v Německu. Žádný problém s nimi není, jeden zaměstnanec v Bezděkově bydlí v penzionu, je v pohodě. Je to naprosto čistá výroba, dělají s rouškami na vlasech, stoly jsou v nerezu. Přijede auto, kuřecí čtvrtky pracovníci vykostí, připraví maso na kebab a chladící vůz vše odveze do Německa,“ popsal starosta, který prý není vítač imigrantů, ale o arabský svět se zajímá.
„Projel jsem s rodinou několik arabských zemí, pobyt tam bereme také jako poznávací, chodím s foťákem po trzích, mluvím s obyčejnými lidmi. Teď jsem měl dlouhý rozhovor v Senegalu s klukem, který uměl trochu česky. Řekl mi, že obyčejní lidé na cestu do Evropy nemají. Odcházejí spíš ekonomičtí migranti,“ vylíčil starosta.
„Když jim v Africe ukážu, jak vypadá zima na Šumavě, tak sem nepřijdou,“ usmívá se. Za největší problém považuje to, že imigranti přicházející do Evropy nebyli dostatečně prověřeni.
