Žulové pylony památníku Díky, Ameriko! popraskaly a letos v dubnu byly odstraněny (psali jsme zde). Největší pietní akt se kvůli tomu při letošních oslavách osvobození přesunul k pomníku generála Pattona.
Podle náměstka plzeňského primátora Pavla Šindeláře by se mohly nové pylony objevit na pomníku Díky, Ameriko! zhruba za rok. Investici už schválil magistrátní výbor pro projednávání veřejných zakázek a během podzimu by se mělo vypsat výběrové řízení.
Výběr kamene je podle náměstka zásadní a je lepší mu věnovat dostatek času. „Vyhledání toho pravého kusu a následně jeho zpracování bude to nejnáročnější,“ konstatuje Pavel Šindelář a dodává, že následný transport a instalace už by tolik času zabrat neměly.
Odbor investic má na výměnu pylonů vyčleněných 15 milionů korun, kromě samotných sloupů se peníze použijí i na úpravu okolí. Dá se totiž očekávat, že kvůli odstraňování zbytků pylonů a instalaci těch nových se poškodí okolní dlažba. Na samotné žulové bloky se použijí odhadem dvě třetiny financí.
O zakázku už se předběžně přihlásila „víc než jedna“ firma, ve hře je, že kámen bude pocházet z ČR, ale i ze zahraničí.
Architekt Jan Soukup však nevidí využití české horniny příliš reálně. „V zahraničí je možnost vyšší, u nás lovíme v malém rybníčku,“ krčí rameny Soukup.
České firmy jsou podle něj sice schopny nabídnout kvalitní horninu, nikoliv ale v jednom kuse, ale slepenou třeba ze tří kusů. Soutěži by proto podle něj pomohlo, kdyby se nejprve vybíral kámen a následně až jeho dodavatel. To by podle něj nahrávalo například mrákotínskému lomu s velmi kvalitní žulou.
„Nedokáží tady ale vyrobit tak velký kus,“ vysvětluje Jan Soukup a naráží na to, že pokud by si zmíněný lom zapůjčil potřebnou techniku, výrazně se mu tím zvýší náklady a ve výběrovém řízení tedy nemá šanci uspět.
Podle Šindeláře zatím není definitivně rozhodnuto, zda se bude zakázka soutěžit vcelku, nebo po částech. „Každopádně budeme chtít kusy žuly předem vidět. Budeme je rentgenovat i sledovat po transportu do Plzně. Nechceme, aby se opět objevila po několika letech nějaká prasklina,“ zdůrazňuje Šindelář.
Architekt Jan Soukup by pro zaručení kvality rád prosadil do podmínek výběrového řízení také přesné mineralogické složení. „Je to svízelná situace, sám jsem zvědavý, jak to dopadne,“ netají se Soukup, který prý „ze zoufalství“ navrhoval i použít pro výrobu kararský, tedy bílý, mramor. Náklady by však v tomto případě byly výrazně vyšší, proto návrh neprošel.
Pylony se z Americké třídy odstranily v dubnu letošního roku po jednadvaceti letech. Odborníci sedm metrů vysoké žulové bloky důkladně prověřili a dospěli k závěru, že mohou být kvůli prasklinám nebezpečné. Vedení města pak rozhodlo, že na místě budou instalovány nové pylony, které budou vypadat úplně stejně jako ty předchozí.
