Viktor Kopačka míní, že Češi by se měli naučit nakupovat brambory. „Když jsou na trhu rané brambory, je určitě dobré sáhnout po nich a nedávat přednost těm francouzským, které se skladují až do června. Tak dlouho totiž vydrží i kvůli postřikům, které brání naklíčení a scvrknutí,“ vysvětluje.
Konzumují se v Česku brambory jiného typu než v ostatních zemích?
Češi chtějí zpravidla brambory, které mají žlutou slupku a pokud možno sytě žlutou dužninu. Je to podobné jako v Německu. Ale třeba v Anglii nebo ve východním Polsku se hodně konzumují brambory, které mají také žlutou slupku, ale hodně světlou až bílou dužninu. I v Holandsku požadují konzumenti světlejší dužninu, ve Francii také.
To znamená, že v cizině mají rádi škrobnatější brambory?
Nemusí to tak být. Existuje i taková odrůda, která je tuhá, což znamená, že je doporučená do salátů, a má bílou dužninu.
Lidé v Česku mají zafixováno, že nejlepší jsou žluté brambory...
Nebo že ty s červenou slupkou byly průmyslové nebo hospodářské brambory. Není to pravda, mohou být různé. Zkrátka na vzhledu nezáleží, záleží na chuti.
Jaké vám osobně chutnají brambory? Jaké byste doporučil?
Hodně jsou požadované brambory varného typu A nebo B, aby se nerozvařily. Ale pravdou je, že když se tyto brambory konzumují jako přílohové nebo se dají do bramboračky, tak jsou příliš tvrdé. Já bych doporučoval spíš typ B nebo C. Aby se trošku ovařily nebo i rozvařily a zahustily bramboračku. Střední brambory jsou určitě chutnější, velké brambory mohou mít nějaké vady, například uvnitř pukat.
Co doporučíte spotřebiteli, když přijde do obchodu? Najde tam informace o odrůdách?
Když nakupuje v marketech, jsou tam odrůdy napsané. Doporučuji vybrat si nějakou odrůdu, a když se osvědčí, tak ji hledat. Ne vždy ji ale spotřebitel nalezne, protože markety prodávají pět, šest odrůd. Brambory v igelitových sáčcích jsou pro okamžitou spotřebu. Když umyjete vejce, začne se vám kazit, stejně jsou na tom brambory. Zkrátka mýt brambory není správné.
Je český zákazník natolik informovaný, že se orientuje podle odrůdy?
Spíš řeší pouze varný typ A, B, C. To je ale jen hrubá orientace a ne vždy odráží realitu. Varný typ je ze 70 procent ovlivněn odrůdou, ze 30 procent tím, jak byly brambory vypěstované, to znamená kolik měly sluníčka či vody. Ve výsledku tedy může A znamenat B.
Nové odrůdy bývají většinou výnosnější i chutnější
Hovořil jste o tom, že vámi vyšlechtěné brambory vyvážíte i do Egypta. Je možné, že se časem vrátí jako tamní výpěstky zpět do Česka?
V těchto vzdálenějších zemích, tedy v severní Africe či Asii, jsou hodně silně zastoupené holandské šlechtitelské firmy a nechtějí tam nikoho pustit. Je to proto, že některé odrůdy by se tam mohly osvědčit a mohly by konkurovat jejich produktům. Některé odrůdy naše firma v minulosti vyvezla třeba do Pákistánu, a pak tam pro nás vznikly různé překážky. Nakonec jsme tam odrůdy s velkými problémy i registrovali. Holandské a velké německé firmy jsou daleko silnější než my a tamní teritorium si hodně hlídají.
Kolik má velhartická firma na kontě vyšlechtěných odrůd?
Od roku 1957 jsme vyšlechtili 38 odrůd. Z toho 33 po roce 1990, tedy spíš po roce 2000, protože vyšlechtění odrůdy trvá 11 let. Začali jsme totiž šlechtit komerčně, předtím jsme byli zaměření na takzvané experimentální šlechtění, třeba na odolnost slupky vůči poškození, ale ne na šlechtění nových odrůd.
K čemu jsou nové odrůdy?
Přinášejí nějakou novou kvalitu. Většinou jsou výnosnější, bývají i chutnější. Při registraci nové odrůdy se posuzuje, jestli jsou lepší než ty existující.
Jak byste charakterizoval pozici českých šlechtitelů brambor?
Jsme malá země - i co do ploch pěstovaných brambor. Jsou tu dvě větší šlechtitelské stanice a podíl českých odrůd na trhu je do 20 procent.
