Je to jeden z nejspornějších stavebních projektů, které by se mohly uskutečnit na území Národního parku (NP) Šumava. Developer Roman Kreuziger chce prosadit výstavbu několika objektů na místě zaniklé obce Zhůří.
K tomu je nutný kladný posudek vlivů projektu na životní prostředí. Nyní projekt počítá se dvěma rodinnými domy, přístřeškem pro auta, terasou, dřevníky, ovčínem, pasteveckou stanicí, kioskem, kaplí a technickými objekty. V souhrnu to má být farma pro nejvýše třicet ovcí.
Roman Kreuziger mluví o ekofarmě, jejíž vybudování zde umožňuje územní plán Rejštejna. Jenomže ten vznikl v rozporu se zákonem a sporné jsou i okolnosti, za kterých developer získal pozemky na Zhůří.
Správa NP Šumava vydala k záměru Romana Kreuzigera na Zhůří záporné stanovisko. Obává se negativních vlivů na cennou přírodní oblast. Protestují i zástupci organizací zaměřených na ochranu životního prostředí.
Na posudku vlivů projektu na životní prostředí pracuje úřad Plzeňského kraje. Bylo ukončeno přijímání připomínek a ve věci bude nařízeno veřejné jednání.
Pravděpodobně se uskuteční začátkem července v Rejštejně. Po projednání si krajský úřad objedná posudek a pak vydá závazné stanovisko.
Odbor životního prostředí provedl v případě projektu pro Zhůří před dvěma roky zjišťovací řízení a kvůli možnému značnému vlivu záměru na okolí nařídil komplexní posouzení dopadů na životní prostředí. Investor pak svůj plán zredukoval.
„Došlo ke snížení rozsahu projektu. Stále je tam však dost připomínek. Je tady poměrně značný nesouhlas správy národního parku,“ uvedl vedoucího odboru životního prostředí Martin Plíhal.
Roman Kreuziger nicméně nyní věří, že získá kladný posudek. Tvrdí, že se řídí názory odborníků. Ti prý říkají něco jiného než správci národního parku. „Projekt se týká místa, kde by chráněné druhy ohroženy nebyly,“ konstatoval.
Mluvčí správy národního parku Jan Dvořák nicméně potvrdil, že stanovisko správy parku je nesouhlasné z několika důvodů.
„Stavba je vzhledem k deklarovanému účelu značně předimenzovaná. Plánuje se tam odběr vody v ohromném množství, což může negativně ovlivnit hladinu spodní vody v okolí. Kromě toho by byla například narušena ochrana živočichů a rostlin na zhůřských loukách,“ sdělil Dvořák.
Mluvčí ovšem také uvedl, že zástupci správy s Kreuzigerem jednají o řešení, které by umožnilo oblast Zhůří uchovat nedotčenou. To potvrdil i Roman Kreuziger. Ani jeden z nich však nechtěl upřesnit, jaké varianty jsou ve hře.
Zaniklá místa - Zhůří u Rejštejna (4. 10. 2017)
5. října 2017 |
Proti plánu stavět na Zhůří protestují ekologické organizace a spolky. Tvrdí, že záměr zasahuje a poškozuje prioritní stanoviště a druhy chráněné soustavou Natura 2000 a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů.
Varují před narušením jedinečného krajinného rázu místa a zdůrazňují, že takových lokalit, jako je Zhůří, už na Šumavě moc nezůstává.
Roman Kreuziger nicméně zdůrazňuje, že jeho projekt odpovídá územnímu plánu Rejštejna z roku 2002. „Stavby jsou specifikované podle toho, co umožňuje územní plán. Jedná se o stavební pozemky, a je tam možná ekofarma, takže toho využíváme,“ říká.
Územní plán Rejštejna ale vznikl přes zásadní nesouhlas správy národního parku, tedy v rozporu se zákonem. To potvrdil svým stanoviskem i odbor územního plánování krajského úřadu v roce 2008. Úřad ve svém vyjádření upozornil, že postup podle takto schváleného územního plánu může vést ke zpochybňování zákonnosti rozhodnutí, která budou s plánem souviset.
Roman Kreuziger navíc pozemek na Zhůří získal v roce 2015 sporným způsobem. Prodávající jej měl podle zákona přednostně nabídnout národnímu parku, což se nestalo. Správci parku pak prodej kvůli porušení zákona neúspěšně napadli u soudu. Proto ve věci rozsudku ve prospěch Kreuzigera podali kasační stížnost k Nejvyššímu soudu. Ten ve věci ještě nerozhodl.
Developer nemusí šumavskému parku prodat pozemky ve Zhůří (26. 6. 2017)
26. června 2017 |
