Ze začátku to vypadalo, že se malého bobra, kterého vypláchla velká voda z nory, podaří zachránit.
"Bobřík byl velice malý, podle odborníků asi dva až tři týdny starý. I přesto ale velmi dobře přijímal pevnou stravu. Pochutnával si na vrbových, osikových i topolových větvičkách i na nejrůznějších vodních bylinách a vegetaci. Náhražku mateřského mléka jsme do něj však nedostali a prskal i speciální umělou výživu pro hlodavce. Nechali jsme ho proto pouze na zelené stravě, zelenině a obilninách, což se ukázalo jako nedostačující," vysvětlil šéf plzeňské záchranné stanice Karel Makoň.
Osm dní se bobřík držel a choval se standardním způsobem. devátý den ale skončil na kapačkách na veterinární klinice v Plzni-Lobzích. "Přestože kolegové veterináři pro něj dělali i nemožné, nepodařilo se ho již zachránit," dodal Makoň.
Zvířecí záchranáři i veterináři soudí, že bobrovi se stala osudnou zřejmě jeho nechuť pít náhražku mateřského mléka.
"Naši domněnku o dietní chybě a nutnosti kojení takto malých mláďat i při násilném přechodu na tuhou stravu nakonec potvrdila i pitva," konstatoval Makoň.
Jak uvedl, takto malé mládě bobra evropského zatím neměl v péči nikdo z jeho kolegů. Zkušenosti s odchovem nemají ani profesionální zoologové dlouhodobě sledující tento živočišný druh.
"Náš pokus o odchov byl premiérou, a i přesto, že jsme se snažili, tak to nakonec bylo málo. Mrzí nás to, ale co se dá dělat," lituje Makoň.
