Den pozemního vojska AČR v lokalitě Bahna u Strašic na Rokycansku (22. 6. 2019)

Den pozemního vojska AČR v lokalitě Bahna u Strašic na Rokycansku (22. 6. 2019) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Na Bahnech tančily tanky, zněla střelba a létaly vrtulníky

  • 1
Na padesát tisíc milovníků armády a vojenské techniky v sobotu dorazilo na jednu z největších akcí prezentace Armády České republiky - dne pozemního vojska Bahna 2019, která se letos potřicáté konala v prostoru Zadní Bahna u Strašic v bývalém Vojenském Újezdu Brdy. Jako každý rok zde byla slyšet střelba, výbuchy, dunění motorů obrněnců na zemi a vrtulníků či stíhaček ve vzduchu. 

Během slavnostního zahájení byla před tribunou k vidění historická a současná technika – nechyběl třeba ani víceúčelový kolový obrněný transportér Pandur nebo samohybná kanónová houfnice vzor 77 Dana, která je hlavním dělostřeleckým prostředkem Armády České republiky. Při jejím použití dálková střela dolétne 20 kilometrů.

„Bahna mají velký význam, není to jenom o prezentaci techniky a schopností armády, ale je to i o prezentaci vojáků armády jako takové, je to možnost k bližšímu setkání s veřejností,“ řekl ČTK ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Na Bahnech byl poprvé, mile ho překvapila nejen velká účast a zájem lidí, ale i velké množství techniky armády i složek integrovaného záchranného systému. Za poslední roky podle něj armáda udělala velký pokrok v technice. „Je dobře, že tyto akce pro veřejnost jsou, vidíte i tu techniku, která je 40 let a více stará. Aby občané viděli, kam chceme peníze transparentně a efektivně utratit,“ řekl.

„Vždy se tady sejde určitá komunita, lidé se podívají, co armáda dělá, jakou má techniku. Lidé se tu také vychovávají, protože dostanou lekce z historie, letos to byla ukázka začátku 2. světové války v Polsku a boj na Dukle,“ popsal velitel pozemních sil České republiky Josef Kopecký, podle kterého si armáda na Bahnech buduje jméno.

Upozornil na to, že nejatraktivnější jsou pro diváky dynamické ukázky. „Tedy pohyb vojáků po bojišti, vedení boje, palba, kdy jsou k vidění i děla či letadla,“ poznamenal Kopecký.

Měl pravdu, protože právě před touto ukázkou probíhající od 13.30 hodin se k místu bojových ukázek o rozloze odhadem 100 hektarů sešlo nejvíce diváků. Zhruba v polovině ukázky začalo pršet, lidé vytáhli deštníky, bundy i pláštěnky a většina se nenechala odradit. Po skočení ale zhruba čtvrtina lidí zamířila za hustého deště domů.

Na Bahna dorazil i desetiletý Václav Němeček. Podle něj akce přispěla k tomu, že se chce stát vojákem. „Jsme tu počtvrté, je to skvělá akce,“ konstatoval s papírem v ruce, na kterém byly odpovědi na soutěžní otázky. „Nejtěžší je otázka, kdy skončila v Česku povinná vojenská služba,“ svěřil se a ukazoval prázdnou kolonku. Chlapcův otec Václav Němeček starší uvedl, že pokud syn bude chtít být vojákem, nemá nic proti tomu a bude respektovat jeho rozhodnutí.

Vojáků v armádě podle Kopeckého přibývá. „Chceme letos rekrutovat 2 200 vojáků, tento počet se nám podaří naplnit, stejně chceme postupovat i příští rok,“ dodal s tím, že když se započítají odchody z armády včetně odchodů do důchodu či kvůli zdravotním problémům, rozrůstání armády čítá ročně kolem 1 400 lidí. „V roce 2025 chceme mít v pozemních a vzdušných silách 25 tisíc vojáků,“ doplnil.

Dvě bitvy i „tanec“ tanků

Šestihodinový program jubilejního ročníku, kterého se účastnil i premiér Andrej Babiš, nabídl ukázky dvou historických bitev v režii Nadace pozemního vojska a Muzea na demarkační linii v Rokycanech. Vojenští nadšenci předvedli ukázku ze začátku války v roce 1939 v Polsku a ukázku dukelských bojů z roku 1944.

Jako překvapení secvičili i ukázku jízdních vlastností tanků a obrněných transportérů na hudbu symfonické básně Bedřicha Smetany Má vlast. Vrcholem vystoupení současné armády byla hlavní hodinová ukázka, do které armáda zapojila 26 bojových vozidel, vrtulníky Mi-171Š a Mi-24 a dva bojové letouny L-159 Alca.

Kvůli velkému počtu návštěvníků jsou každoroční realitou kolony aut při příjezdu i odjezdu. Část lidí to řeší tím, že jede vlakem, který jede třeba z Plzně do Mirošova a na místo jdou nadšenci zhruba pět kilometrů pěšky. Mnoho lidí také nechalo auto v Dobřívě, kde bylo parkoviště pro tři tisíce aut, nebo ve Strašicích s připravenou plochou pro čtyři tisíce aut a na místo šli buď pěšky, nebo využili kyvadlovou autobusovou dopravu.