- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
No tak ten poslední odstavec popírá vše co se snaží autor (soud?) říci v předchozím obsahu. Matka měla ze zákona nárok na dědictví a ani po dvou letech svou část dle všeho nemá. Škoda někomu tedy vznikla; rozhodně státu (minimálně ve stádiu pokusu, pokud to bylo doplaceno) a jestli to někdo jiný dělá taky nebo "to jindy soud nezajímá" je irelevantní, přičemž je sakra rozdíl mezi darem a krádeží, no a manželka je poškozenou jednoznačně, přičemž je super, že v tak jasné a rozklíčované kauze ji senát odkáže na občanskoprávní řízení...
Dostal to on jako odskodneni. Chapu, ze na peci on nej. Aby mu za penize udelali co nejlepsi podminky. Pokud zemrel, je divne, aby z tech penez zili oni. To neni odskodneni pro ne.
Já jsem z toho zmatku spíše vyrozuměl, že transakce byla zatajena před manželkou obžalovaného nejspíše bývalou. Proto ho práskla, aby dostala půlku. Takže ani tak nešlo o poplatek v dědickém řízení, ale o pozůstalostní vypořádání oprávněných dědiců. Kdyby byli spolu, neměla by důvod to prásknout.
V článku se píše jen "manželka". Což samozřejmě neznamená, že je to pravda, známe novináře.
Bokem ulité miliony jsou docela pádný důvod i v existujícím manželství, což o to.
Tak jak jsem pochopil, jediným problémem bylo, že si z peněz našetřených synem, které by stejně dostala rodina, nestihl nakrást notář a stát.
Peníze neměl našetřené, dostal je jako pojistku a odškodnění úrazu a ještě k tomu byl soudem otec určen jako jeho opatrovník ( protože byl po úrazu těžce postižený ). Já vůbec nechápu o čem ten soud rozhodoval. Totální blbost