Kavárna Oskara Schindlera po deseti letech od svého otevření.

Kavárna Oskara Schindlera po deseti letech od svého otevření. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Nápaditou Schindlerovu kavárnu nájemci proměnili na tuctový podnik

  • 4
Když Svitavy před deseti lety otevíraly kavárnu Oskara Schindlera, šlo o originální počin. Tým bratrů Stolínových přišel s vizí moderní architektury, která do někdejšího města v Sudetech na rozdíl od sousední Litomyšle pronikala velmi pomalu. Kvůli necitlivým zásahům nájemců je však původní záměr architektů pryč.

Svitavskému rodákovi Petru Stolínovi se citlivým přístupem podařilo původní starou stodolu přeměnit v moderní prostor, přestože to není na první pohled vidět. Vtipným způsobem totiž do historické budovy vestavěl nejen kavárnu, ale i informační centrum Oskara Schindlera, které mezi starým a novým domem graficky a výtvarně ztvárnil jeho bratr Jan Stolín.

Staronový dům za bezmála 25 milionů korun, který tehdy z velké části zaplatila Evropská unie, po svém otevření přilákal do Svitav řadu zvědavců. V klidné části parku nedaleko rodného domu Oskara Schindlera totiž vkusně doplňoval novou expozici svitavského muzea věnovanou tomuto zachránci 1 200 Židů.

Z originálně pojaté stavby se po deseti letech provozu původní vize architektů vytratila. Poprvé na současný stav upozornil v rámci nedávného představení iniciativy Svitavy 2040 architekt Radim Oblouk.

„To, jakým způsobem se zachází s kavárnou, se hezky ilustruje na prostoru domu v domě. Jak se dříve dalo procházet uličkou po obvodu, není dnes skoro možné. Je tam naskladněný různý nábytek, chladicí boxy, odpadkové koše... Je to takový smutný pohled, jak se architektura může proměňovat s provozem,“ vyzdvihl jinak mimořádně povedenou stavbu Radim Oblouk, podle něhož jde o jednu z mála architektonicky významných staveb ve Svitavách po druhé světové válce.

Jak se mohl redaktor MF DNES přesvědčit, návštěvníci kavárny se nyní již nic nedozvědí ani o Oskaru Schindlerovi ani o historii města. Velkoformátové texty jsou sloupnuté, monitory s informacemi o okolí jsou pohaslé a nesvítí ani neonové trubice nad prosklenou částí kavárny, které spolu s industriálními zvuky měly v návštěvnících zanechat nezapomenutelné prožitky. 

Návštěvník má dnes „prožitek“ spíše z reklam. Prostor „zdobí“ několik reklamních áček, velkoformátová skla, která dlouho neviděla saponát, jsou polepena samolepkami podle pravidla čím větší, tím lepší a světélkující neony vystřídala otáčející se skleněná koule, která na začátku 90. let nechyběla v žádném diskobaru.

Pryč je i dvojice hlavic ze stočených hliníkových trubek, které zdobily průjezd u kavárny a provokativně měly svojí barokní strukturou navozovat původní historické hlavice.

Provoz je moc drahý, brání se město

Vlastníkem kavárny je sice město, to ji však neprovozuje. Za posledních deset let se v ní vystřídalo několik nájemců. Podle starosty Svitav Davida Šimka je na vině energetická náročnost celé stavby.

„Kavárna má určitě své kouzlo, je to krásný objekt, ale provoz za těch deset let ukázal spoustu věcí, na které se na počátku nemyslelo. Budova měsíčně spořádá na energiích okolo 17 tisíc korun. Aby město mohlo vůbec sehnat nájemce, tak pronajímá kavárnu v podstatě zdarma, jinak bychom ji nebyli schopni provozovat,“ řekl starosta Svitav David Šimek.

Architekt Stolín neskrývá rozhořčení nad současným stavem svého i bratrova díla.

„S takovým případem zneuctění původní myšlenky způsobenou nekulturností provozovatelů jsme se ještě nesetkali. Nejedná se jenom o dehonestaci prostředí, ale o výrazné porušení autorských práv. Došlo dokonce i k odstranění výtvarných děl, které byly nedílnou součástí architektury objektu,“ říká Petr Stolín s tím, že by očekával, že budovy si bude město víc vážit.

„Rok po otevření kavárny jsme v Liberci zprovoznili kulturní centrum, které dodnes funguje naprosto bravurně a skvěle. Investor za to nemůže, ale očekával bych, že tento stav nepřipustí. Zacházet s kavárnou neumějí ti, co ji provozují. Všechno potřebuje svoji péči,“ mrzí Petra Stolína současná podoba kavárny, která je pod dnešním nánosem reklam v rozporu s čistotou a jednoduchostí, se kterou kavárnu navrhoval.

Kvalitní architektura zkrátka něco stojí, říká bývalý starosta

Vedení města jej už před několika lety, poté co skončila pětiletá lhůta udržitelnosti projektu, oslovilo s myšlenkou na změnu. Myšlence změny konceptu kavárny se tehdy nebránil, stejně jako dnes.

„Nevadí nám obnovovat naše původní projekty, když je to změna k lepšímu a reakce na současné požadavky. Sepsali jsme koncepci úprav včetně stavebních investic. Ovšem nešlo jen o hledání úspor v energiích, ale o celkově jiný přístup ke kavárně. To jsme odeslali a od té doby jsme již nezaznamenali žádnou reakci,“ říká několikrát oceněný architekt k chuti dávat věci do pořádku, a to včetně již zmíněných „barokních hlavic“, které se před časem vlivem počasí rozpadly.

Městu se však navržené úpravy zdají drahé. „Oslovili jsme pana sochaře, zda by nám neudělal nové, a za smotané sochy si řekl 70 tisíc korun, to se nám zdá hodně. Uznali jsme, že touto cestou nepůjdeme, a zvažujeme myšlenku, že na bránu vrátíme původní kopule, které necháme renovovat,“ zdůvodnil pozici města David Šimek.

Podle Jiřího Brýdla, tehdejšího starosty Svitav, v jehož funkčním období kavárna vznikla, kvalitní architektura zkrátka něco stojí. „Pokud máme mít nějaké vize a přesahy, tak kavárna je přesně to, co za podporu stojí. Že to bude energeticky i provozně drahé, jsme tušili a věděli. Nicméně s tím jsme do toho šli,“ řekl Jiří Brýdl.

Současné vedení města věří, že s novým provozovatelem, který převzal kavárnu teprve nedávno, se její provoz zkultivuje.