Kdo šel v pondělí v poledne kolem pardubické restaurace Tenis Club, musel si myslet, že v jejích útrobách pořádně posilnění fanoušci sledují vypjatý fotbalový či hokejový zápas. Z pootevřených oken se neslo tleskání, pokřiky, skandování i zvuk řehtačky.
Výsledky soutěže Mistr výčepní1. místo: Martin Bulíček restaurace Pod Košem Pardubice 2. místo: Lucie Houserová restaurace Národní dům Česká Třebová 3. místo: Jan Slaný restaurace St. Patrick Pardubice Soutěž: Finálového kola se v pondělí v pardubické restauraci Tenis Club zúčastnilo 13 výčepních. Utkali se v teoretické části a pak měli za úkol během tří minut natočit tři piva. Porota hodnotila čistotu jejich práce, míru, množství bublinek nebo hustotu pěny. |
"Miiiillllaaaann Halíř," křičeli muži odění do triček s nápisy štamgast, nebo dokonce trenér štamgastů. Nekřičeli jméno nové fotbalové hvězdy, ale výčepního z hradecké restaurace Pod Strání.
Ten se v prvním kole soutěže o titul Gambrinus Mistr výčepní umístil na druhém místě a byl tak favoritem i pardubického finálového kola.
"Ta dvanáctka mě zlobila,“ hodnotil však svůj výkon poté, co během tří minut natočil tři piva a předal je porotě. Halíř dobře věděl, že se mu výkon příliš nepovedl.
Tři porotci po kontrole míry, pěny, čistoty skla či množství bublinek ve sklenici přidělili výčepnímu jen necelou polovinu ze 30 možných bodů. "Nevadí, nevadí," hned začal skandovat "kotel" hradeckých fanoušků, na kterých se začínala podepisovat konzumace soutěžních piv.
"Tady je atmosféra, jak když Votroci dají v lize gól," trefně poznamenal moderátor soutěže a ještě trefněji dodal, že už si ale málokdo pamatuje, kdy se tak stalo naposled.
Z převahy hradeckých fandů si však nic nedělal Martin Bulíček z pardubické restaurace Pod Košem. K výčepu nastoupil právě po Halířovi, uklidil si pracovní prostor, vyčistil půllitry, odtočil pěnu a pustil se do soutěže. "Jedno pivo se musí natočit na jeden zátah, jedno na dva a třetí je libovolné," uvedl sympatický mladý muž.
Jeho výkon porotu, ve které seděl i zástupce plzeňského pivovaru, oslovil, protože mu udělila 20,5 bodu. To bylo s převahou nejvíce. "Ještě se nemůžu radovat, ještě před praktickou částí soutěže jsme měli teoretickou a výsledky se sčítají," byl raději opatrný Bulíček, který točí pivo už dvanáct let.
Nejlepší Pardubák: Točím pivo dvanáct let a pořád mě to baví
"Nic jiného ani neumím, práce mě hodně baví," uvedl výčepní, který si v jedné z nejvyhlášenějších pardubických náleven nemůže stěžovat na nedostatek tréninku.
"Tak vytočíme toho doopravdy hodně. Hlavně v létě je to někdy pořádný kvapík," usmíval se Bulíček, který po svém výkonu vyrazil na uklidňující cigárko.
"Ani to neberu jako nějakou velkou soutěž. Spíše si cením toho, že se tady něco přiučím, že se o pivu a točení dozvím něco nového. Na druhou stranu, když jste v nějaké soutěži, tak chcete uspět co nejlépe, to je jasné," uvedl výčepní s tím, že si hodně cenil už postupu do finálového kola.
"Loni jsem vypadl hned v tom prvním, takže jsem rád, že jsem to dotáhl až sem. Ovšem konkurence je veliká, ve finále je nás třináct a vyhrát může úplně každý," uvedl Martin Bulíček.
Do boje o postup do finále se za bouřlivé podpory místních fanoušků v Hradci Králové zapojilo už před měsícem dokonce 29 výčepních a barmanů, z toho šest žen.
Teorii o výrobě, historii piva Gambrinus, ale i praktickou péči o pivní sklo a různé techniky čepování nejlépe zvládl zkušený výčepní Petr Šaněk, který se loni ve finále umístil na třetím místě.
"Jako výčepní pracuji sice už jedenáct let, pořád je ale co zlepšovat. Díky všem zásadám a skvělým radám, které se v soutěži dovídám, dovedu lépe reagovat na dotazy svých hostů. A pokud hosté ocení skvěle načepované pivo, je to pro mě zadostiučinění, že moje práce má smysl," řekl Petr Šaněk z hradecké restaurace Morava.
Ovšem i ten se musel v soutěži sklonit před uměním výčepáka z Pod Koše. "Jsem se svým výsledkem hodně spokojený,“ uvedl Bulíček poté, co se umístil na prvním místě.
