Co by dnes znamenaly Pardubice bez jednoho z největších politiků a vizionářů přelomu 15. a 16. století, lze těžko odhadnout. Jisté však je, že Vilém z Pernštejna, jenž měl významné postavení u královského dvora, položil základy ekonomické prosperity celého regionu.
Pro město Pardubice znamenala jeho doba největší rozkvět v historii až do období průmyslové revoluce. Zanechala ve městě kromě zámku i obdivuhodné městské jádro, které je pro řadu současných akcí nádhernou kulisou.
Pokud to situace dovolí, bude letos dějištěm historického průvodu, koncertu filharmonie a historicky laděné podzimní městské slavnosti.
Pardubický kraj se totiž spolu s městem Pardubice a dalšími institucemi chystá připomenout významné výročí mnoha akcemi v průběhu celého roku.
„Zatím nás brzdí epidemie, abychom pozvali zájemce na živé přednášky a komentované prohlídky. Pokud to jde, prezentujeme některé události digitálně a doufáme, že se začátkem léta situace vrátí do normálu a bude se moct uskutečnit většina připravených akcí,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.
Harmonogram akcí zveřejněný na webové stránce věnované kulatému jubileu www.vilem500.cz je vytvořen v optimistické variantě. Může tedy dojít ke změnám termínů, nebo i rušení akcí.
U zrodu myšlenky na důstojné připomenutí významného výročí stálo nejen samotné datum, ale i letos plánované otevření zrekonstruované části pardubického zámku. Ten se v závěru roku poprvé představí nejen jako muzeum, ale jako šlechtické sídlo významného rodu.
Vilém z PernštejnaNarodil se v roce 1435 na moravském hradě Pernštejn jako vnuk Viléma staršího z Pernštejna a zemřel 8. dubna 1521 v Pardubicích. V roce 1491 zakoupil panství Pardubice, jež proměnil v dobře fungující velkostatek. V letech 1492-1511 podle návrhu Albrechta Dürera nechal přestavět zdejší zámek, který se stal jeho rezidencí, po požáru v roce 1507 dal nově vystavět celé město. Podle diplomata Jiřího Šitlera je Vilém z Pernštejna jedním z předků britské královské rodiny: Vilémova pravnučka Alžběta se provdala za příslušníka německého rodu Fürstenbergů, ze kterého pocházejí předkové britských Windsorů. |
Prohlídkový okruh a interiéry zámku si vzali na starost přední architekti Josef Pleskot, Ladislav Lábus a Petr Všetečka. Návštěvníci se budou moci těšit na novou podobu výstavních sálů na místě někdejších zámeckých sýpek i na zcela novou expozici Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách.
„Je pro nás symbolické, že na Zámek Pardubice se téměř fyzicky vrátí Pernštejnové. Pro novou zámeckou expozici akademický malíř Petr Nikl vytvořil dvanáct portrétů pernštejnských mužů a žen, kteří pobývali na panstvích v kraji. A všechno samozřejmě začíná u Viléma, který byl z nich největší budovatel a vizionář,“ uvedl Línek.
Proměny zámku kompletně završí Eva Jiřičná, na základě jejíž studie se začne přeměňovat severní křídlo na společenské a kulturní centrum.
Také pro Kunětickou horu coby výchozí bod působení Pernštejnů ve východních Čechách je rok 2021 významný. Rekonstrukce západního křídla hradu co nevidět skončí a na jaře bude tato část hradního komplexu po mnoha letech opět zpřístupněna veřejnosti. Pokud to situace dovolí, Jurkovičova část hradu se otevře na konci dubna.
Výstava dokumentů je již k vidění
Do jarního programu se už zapojil digitální výstavou věnovanou Pernštejnům v archivních dokumentech Státní okresní archiv Pardubice. Ta je do konce června k vidění na monitoru ve výloze badatelny okresního archivu na Bělobranském náměstí.
„Představíme veřejnosti digitální kopie listin z jednotlivých měst našeho okresu. Nejstarší jsou z konce 15. století, většina pak z první poloviny 16. století. Zájemci mohou nahlédnout i do tzv. Knihy městské rudé (1515-1585), jediné kulturní památky okresního archivu, která obsahuje například obecní nařízení týkající se vnitřní správy města, ale především převody majetku mezi měšťany. Představena budou i dobová pečetidla a vybrané pečetě,“ sdělil vedoucí pracoviště Ladislav Hloušek.
Jistá bude také prezentace patnácti venkovních panelů s různými vilémovskými a dalšími renesančními tématy. Velká část jich bude na několika místech v Pardubicích, další zájemci najdou v Lázních Bohdanči, Kladrubech nad Labem, v Chrudimi, Litomyšli, Lanškrouně a v Moravské Třebové.
Kdo navštíví všechna místa, může se zapojit do soutěže, v rámci níž bude úkolem sbírat potřebné groše do truhly Viléma z Pernštejna. Jednou z cen pro výherce bude prohlídka skutečné, přes 500 let staré truhly, která je jedinou dochovanou součástí pozdně gotického mobiliáře pardubického zámku.
Truhla sloužila jako důmyslný středověký trezor uchovávající nejvýznamnější listiny, smlouvy, zlato a cennosti několika generací Pernštejnů, jejichž rod patřil k nejbohatším u nás.
