Ačkoli pardubický zámek stále zůstává hlavně muzeem, nově nabídne něco, co je s většinou zámků spjato. Klasické komnaty s obrazárnou, koberci a pantoflemi to ale nebudou. Na zámku vzniká nový moderní návštěvnický okruh, který přiblíží jeho majitele, šlechtický rod Pernštejnů.
„Chodí sem spousta návštěvníků, kteří chtějí znát příběh zámku. Nejde jim o pokojíčky, zajímá je zámek jako památka,“ říká ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek.
V roce 2021 se lidé dočkají nové expozice, která vzniká jako pocta třem generacím Pernštejnů. Jedenáct nejvýznamnějších představitelů se bude návštěvníkům dívat do očí ve velkém sloupovém sále. Jejich ztvárnění se ujme přední český výtvarník Petr Nikl.
Uznávaný umělec působí částečně v Americe, nabídka vytvořit jedenáct portrétů zástupců Pernštejnů jej však zaujala, a tak se renesanční malbou bude zabývat právě on.
„Známe se, spolupracovali jsme na obrovském portrétu Vladimíra Karfíka, takže jsme si s ním vyzkoušeli portrétovou práci,“ řekl architekt Petr Všetečka, který má novou expozici pardubického zámku na starosti.
„K některým máme velmi podrobné dokumenty, jsou portrétovaní, jsou historicky zpracované, tam bude úkol jednodušší, u některých půjde o uměleckou licenci,“ řekl Všetečka.
Kdo čeká klasickou obrazárnu, bude překvapen. Pernštejni budou vystupovat ze stěn v úrovni očí a někteří z nich na návštěvníky dokonce promluví.
V první polovině 16. století byla pardubická rezidence rodu Pernštejnů jedním z nejvýznamnějších center soudobé české politiky, kultury a hospodářství.
Významní představiteléVilém II. z Pernštejna (1435 - 1521) Jan z Pernštejna (1487 - 1548) Vratislav z Pernštejna (1530 - 1582) Polyxena z Pernštejna (1566 - 1642) |
„Pernštejnům se tehdy nikdo v českých zemích nemohl rovnat z hlediska bohatství a vlivu. Tomu odpovídala i kvalita umělecké výzdoby jejich sídla, která byla v českém prostředí té doby ještě neobvyklá. Renesanční výzdoba pardubického zámku je o generaci starší než na všech ostatních renesančních sídlech v Čechách. Vznikla dokonce dřív než ikonická stavba české renesance, Královský letohrádek (Belveder) na Pražském hradě, na jehož realizaci si král Ferdinand vyžádal specialisty právě z Pardubic,“ řekl Petr Vorel, který je spoluautorem scénáře nové expozice.
Před týmem architekta Petra Všetečky však stojí nelehký úkol. Na jedné straně chce příběh Pernštejnů vyprávět autenticky, ale na zámku se kromě truhly žádné dobové předměty nedochovaly.
„Chceme ukázat architekturu zámku a do ní vkládáme nitky pernštejnského příběhu,“ řekl Všetečka.
Expozice je základem, do budoucna je však možné, že zde vzniknou i rezidenční místnosti. Co tedy na zámeckém okruhu věnovaném Pernštejnům návštěvníci uvidí?
Ve velkém gotickém sále se budou možná návštěvníci dívat více na podlahu. Budou totiž našlapovat po mapě panství Pernštejnů v jejich vrcholném období. Jedna ze stěn bude patřit erbovní genealogii tak, jak je tomu i na jiných zámcích. Bude tedy namalovaná přímo na stěně a doplní ji světelný pás se základními informacemi o Pernštejnech.
„Na tomto sále je vidět, že jsme hledali poměr mezi soudobým pojetím a tím, jak nechat působit historii. Toto je náš názor, jak by v 21. století mohla vypadat středověká erbovní síň,“ popsal Všetečka.
Malý sloupový sál ukáže stavební vývoj zámku. Na modelech, které budou kombinací skla a masivního dřeva, tvůrci ukážou, jak pokračovala v průběhu let výstavba zámku. Tady by měl vzniknout i dětský program pro děti, rodiče je tady budou moci odložit a nechat je si hrát.
Vyzkoušejte brnění, střílejte paprskem na Turka
Sahat na vystavené věci bude dovoleno i ve zbrojnici na nově vytvořené repliky zbraní i kolekce brnění, které si také budou moci lidé vyzkoušet.
„Součástí bude také střelnice. Historickou zbraní návštěvníci vystřelí paprsek na Turky, kteří tam budou stát jako figuríny. Zdá se mi, že v tom je ta síla. Uvědomit si, že nahé tělo, byť ze dřeva, je zranitelné. Člověk tváří v tvář zbraním ztrácí svoji identitu a stává se bezosobnostní figurínou,“ řekl Všetečka.
Pořízení těchto replik však dotace z Evropské unie jako náklady neuzná, proto je musí hejtmanství zaplatit z vlastních peněz. „Kompletní vybavení zbrojnice Unie tedy nehradí, zatímco modely jsou hrazeny v rámci projektu,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek.
Jak uvedl, náklady na stavbu jsou 120 milionů korun. Dodavatele expozice za přibližně 21 milionů korun bude Pardubický kraj jako majitel zámku vybírat na začátku příštího roku.
Chátrající zámek v roce 1920 koupil a zachránil pardubický Musejní spolek s přispěním města a dalších příznivců. Už předtím ale sloužil především muzejním účelům.
Zámek zve o víkendu na procházku s geologemPočtvrté pořádá Pardubický kraj festival otevřených muzeí a galerií. Východočeské muzeum v Pardubicích zve na dvě nedělní přírodovědné vycházky v okolí Zámku Pardubice. Vycházka s geologem se koná v neděli 12. května ve 14 hodin a začíná na nádvoří zámku. „Prozkoumáme terénní úpravy okolí pardubického zámku a zvláštní zřetel věnujeme kamenům, které byly v různých obdobích použity při výstavbě či výzdobě zámku a nejstarší části Pardubic,“ říká geolog Východočeského muzea Jiří Šura, který návštěvníky povede. O týden později, v neděli 19. května, taktéž od 14 hodin se zájemci mohou těšit na botanickou výpravu. „V okolí zámku s trochou štěstí uvidíme liliovník tulipánokvětý, morušovník bílý a černý, brslen evropský, zemědým lékařský a mnoho dalších,“ vyjmenovává některé z právě kvetoucích druhů botanička Východočeského muzea Lenka Bálková, která bude s kolegyní Lenkou Šafářovou průvodkyní. Sraz je na nádvoří zámku.  Zámek v Pardubicích září každou noc. |
