A právě v tomto hrobě, který nevypadá nijak honosně, našli místo posledního odpočinku Jan Perner a Ladislav Machoň. Železniční projektant a věhlasný architekt.
Hrobku nyní získala nově vzniklá Společnost Jana Pernera, která letos chystá oslavy k dvěma významným výročím stavitele železnice - 200 let od jeho narození a 170 let od jeho úmrtí. I proto ji chce co nejdříve přeměnit na důstojné pietní místo.
„Pochopili jsme, že rodina nemá příliš velkou možnost sem dojíždět a starat se o hrob osobně. Navázali jsme kontakt s vnukem Ladislava Machoně, který s převodem souhlasil,“ říká předseda společnosti a historik Jiří Kotyk.
Pardubičtí nadšenci získali hrobku za symbolickou jednu korunu a příslib, že ji opraví a budou o ni nadále pečovat.
„Rozhodli jsme se, že ji společnosti předáme, protože zachová pietu jak Janu Pernerovi, tak rodině Machoňů. Nakonec jsou to všichni Pardubáci, mají k tomu výrazně blíž,“ uvádí Jiří Machoň, vnuk slavného architekta.
Zajímavý je příběh, jak se vůbec Perner ocitl ve společném hrobě spolu s Machoněm.
„Otec Ladislava Machoně byl Václav Machoň. Učil na reálce a vzal si za manželku Kateřinu Pernerovou, která byla z rodu Pernerů v Týnci nad Labem. To je poboční větev té hlavní rodinné linie Pernerů z Bratčic u Čáslavi, z níž pochází projektant české železnice Jan Perner,“ popisuje rodinné vazby historik Kotyk.
Novou podobu hrobky chtějí mít do září
Hrob, na němž se podepsal zub času, navrhl sám Ladislav Machoň, uznávaný pardubický architekt. V duchu jeho projektu by jej chtěla Společnost Jana Pernera také opravit. Úskalím a zřejmě i nejnákladnější položkou rekonstrukce budou především písmena, kterými by na hrobce měla být vyvedena obě jména. Zachovat by se totiž měl font, kterým je již hrob označen.
Život Jana PerneraProjektant a stavitel českých železnic se narodil před 200 lety, 7. září 1815 v Bratčicích u Čáslavi. Zemřel tragicky o pouhých třicet let později, 10. září 1845. Ve svém krátkém životě však stihl velké množství věcí. Podílel se na stavbě dráhy z Petrohradu do Carského Sela v Rusku, vedl stavbu železnice z Břeclavi do Brna a v roce 1842 byl jako státní úředník s funkcí vrchního inženýra státních drah pověřen řízením výstavby dráhy z Olomouce přes Pardubice do Prahy. Smrtelně se zranil v Chocni při inspekční cestě. Zemřel následující den v domě svých rodičů v Pardubicích. |
„Nápis Rodina Pernerova a Machoňova bychom chtěli v levé části náhrobního kamene doplnit doposud chybějícími jmény Jana Pernera a Ladislava Machoně i životopisnými daty, aby bylo jasné, kdo v hrobě spočívá,“ uvádí Kotyk.
Vše by chtěla Společnost Jana Pernera stihnout do září, kdy by měly vyvrcholit oslavy významných výročí Jana Pernera.
„Na začátku září vypravíme zvláštní vlak, chystáme pietní akty u hrobu, na univerzitě odhalí bustu železničního stavitele, plánujeme i cyklus přednášek. Pozvali jsme také prezidenta Miloše Zemana a členy vlády, aby přijeli, jak jinak, než vlakem,“ nastínila program oslav jedna z organizátorek Dáša Hykšová.
