Památkáři dokončují první etapu oprav hradu Kunětická hora podle původního Jurkovičova návrhu. „Obnovy se dočkalo západní křídlo s šestou bránou, navazující dřevěnou vestavbou, objekt bývalé dvořanské světnice a západní Jurkovičův palác,“ řekl kastelán hradu Miloš Jiroušek.
 |
V západní části hradu bude probíhat klasická prohlídka s průvodcem. „Budeme ukazovat interiéry šesté brány, které se realizovaly podle projektu Dušana Jurkoviče a byly opraveny,“ uvedl Jiroušek.
Prostory budou vybaveny obnovenými originály nebo replikami dřevěného nábytku, schodišti a zábradlí a dalšího zařízení podle Jurkovičova návrhu. Do západní části paláce byla vestavěna samonosná oceloskleněná konstrukce.
Bude v ní expozice věnovaná Jurkovičovi a jeho dílům a rekonstrukci hradu na počátku 20. století, kterou prováděl Muzejní spolek.
Už loni se na hradu obnovily prvorepublikové dřevěné verandy podle Jurkovičova návrhu. Letos a příští rok bude uzavřena další část hradního paláce a věž, kde se obnovují kamenické prvky, vnitřní omítky a opravují se elektrorozvody.
V severním palácovém křídle vznikne dřevěná konstrukce v úrovni prvního patra s navazujícím ochozem ve druhém patře bývalého královského sálu.
Poprvé v novodobých dějinách tak bude toto hradní křídlo zpřístupněno veřejnosti. Konstrukce umožní využití těchto prostor i pro výstavní, divadelní a hudební akce. „Chtěli bychom mít tuto část otevřenou od začátku sezony 2023,“ uvedl Jiroušek.
Většinu peněz na obnovu dala Evropská unie
Úprava Kunětické hory do podoby podle Jurkovičova návrhu přesáhla 88 milionů korun. „Více než 61 milionů korun bylo uvolněno ze strukturálních fondů, dalších 15 milionů pak ze státního rozpočtu. Více než 11 milionů se zaplatilo z vlastních zdrojů,“ uvedla tisková mluvčí Národního památkového ústavu Lucie Bidlasová.
Největšího rozkvětu dosáhl hrad za Viléma z Pernštejna a jeho synů. Do poloviny 16. století tento významný šlechtický rod uskutečnil zásadní přestavbu hradu v pozdně gotickém a renesančním duchu.
V roce 1919 hradní zříceninu zakoupil pardubický Muzejní spolek, z jehož podnětu bylo ustaveno Kunětické družstvo, které následně zahájilo opravy a zabezpečovací práce, které byly zčásti provedeny podle projektu Dušana Jurkoviče, spolupracoval na něm i architekt Jan Pacl.
Právě na základě této koncepce vznikla i vyhlášená restaurace s hodnotnými interiéry v západním traktu.
Že středověký hrad může jít ruku v ruce s moderní architekturou, ukazuje současná přestavba. Brány hradu by se měly otevřít na konci dubna.
Loni navštívilo Kunětickou horu během pěti měsíců více než 21 tisíc návštěvníků. V okleštěné sezoně to bylo jen o pět tisíc méně, než kolik lidí si přišlo prohlédnout zámek v Litomyšli. V Pardubickém kraji byl loni raketou i přes pandemickou situaci a s ní spojenou omezenou návštěvnost zámek ve Slatiňanech.
Zámecké sídlo, které se díky opravám vrátilo do počátku dvacátého století, kdy v něm žil kníže František Josef z Auerspergu se svou rodinou, navštívilo loni necelých 43 tisíc návštěvníků.
