Městečko Bystré, kde vznikli Všichni dobří rodáci i volné pokračování Návrat ztraceného ráje, ho natolik očarovalo, že zde strávil pět let.
Na zdejším městském úřadu vlaje černá vlajka. Nezemřel nikdo z místních, ale jako by se tak stalo. Zesnulého režiséra Vojtěcha Jasného brali obyvatelé Bystrého jako by byl jejich.
V městečku o 1 500 obyvatelích, kde vznikl jeho nejslavnější film Všichni dobří rodáci, ale i poslední klíčový z roku 1999 Návrat ztraceného ráje, se na několik let s manželkou usadil.
Do Bystrého se vrátil v roce 2010, tehdy byla jeho žena vážně nemocná a pobývala ve zdejším domově důchodců. Jemu bylo umožněno být tam s ní.
Jejich manželství bylo bezdětné. S manželkou se dobře doplňovali.
„Tohle opravovala Květuška,“ říkával, když přátelům ukazoval restaurovanou skříňku. A tak zatímco jeho žena byla praktická, on viděl svět skrze hledáček filmové kamery. „Když jeli s mým manželem autem, nepopisoval, co viděl, ale cestu líčil v jednotlivých obrazech. Jako by stále natáčel,“ vzpomíná Marie Štouračová, v jejichž domě proti místními kostelíku po smrti manželky Jasný žil v letech 2012 -2015.
„Vojtěch Jasný byl lidský, přející člověk. Měl velkou dávku empatie, místy byl až moc důvěřivý,“ vzpomíná Štouračová.
Měl společenskou povahu, stačilo, aby se na něj někdo pousmál a Jasný vycítil, že je příležitost k hovoru. O čemkoli.
„Jasného jsem jel fotit do Bystrého k připravovanému článku. Věděl, že dopoledne přijedu. Když jsem dorazil, bylo v přízemí otevřené okno, ale on nikde. Zavolal jsem, hned na mě volal křestním jménem, ještě mě ani neviděl a neznali jsme se. Strávil jsem u něj tři hodiny v docela intimním rozhovoru,“ řekl fotograf MF DNES Radek Kalhous.
Zelený čaj a střídmost
Jakkoli byl Jasný společenský a přátelský, měl rád své rituály a každodenní cvičení a střídmost v jídle.
„To byl jeho řád. Cvičení a meditace. A zelený čaj, jehož byl milovníkem. Dokázal ocenit i dobré víno a ještě víc dobrou slivovici. Dokázal se radovat a být vděčný za palačinky, které jsem mu přinesla. Jedl ale vždy malé porce,“ vzpomíná Štouračová.
Rád podnikal procházky po Bystrém, ale to nejkrásnější viděl z okna svého přízemního bytu - výhled na kostel, který ho nepřestával přitahovat.
Ačkoli poslední roky hůř chodil, krátkou procházku na hřbitov si neodpustil. To místo jej fascinovalo.
„Dokázal se zastavit a pobavit snad s úplně každým. Chodil do místní hospody na pivo, nevnímali jsme ho tu jako slavného režiséra, ale jednoho z nás,“ řekl starosta Bystrého Jan Neudert.
Jasný pobýval v Bystrém vždy na jaře a v létě, na zimu se stěhoval za teplem do Spojených států.
Měl stále plány a nápady, co bude točit, částečně věřil, že se mu to podaří, dílem však musel vědět, že všechny své sny si nesplní.
V roce 2015 se Jasný obklopil novými lidmi, z Bystrého se odstěhoval, poslední čtyři roky strávil v Přerově. Vlastimil Uhlíř patřil k filmovému štábu, který v Bystrém natáčel Návrat ztraceného ráje.
„Byl přísný, ale žádný režisér Krejčík to nebyl, byl milý. Na place chtěl mít všechno podle svých představ, perfekcionista. Bylo na něm vidět, jak to má v Bystrém rád,“ vzpomíná Uhlíř, který tehdy pracoval jako asistent produkce.
V roce 2013 Vojtěch Jasný získal v Karlových Varech cenu prezidenta festivalu:
Rodnou Moravu našel v Bystrém
Bystré si vybral Jasný proto, že mu připomínalo rodnou Moravu, kde chtěl režisér původně natáčet.
„Dlouho jsem jezdil po celé Moravě, ale stále jsem nemohl najít to správné místo a lidi, kteří by v tom mohli hrát a chápali by celé téma. Když jsem nakonec stále bez místa přijel nešťastný do Prahy, navrhl mi kameraman Jarda Kučera, abychom se šli podívat do Kartografického ústavu. Když jsme se probírali tou hromadou fotek vesnic a měst, narazili jsme právě na Bystré,“ vzpomínal při znovuuvedení filmu režisér Jasný.
Zajeli se do Bystrého podívat a režisér zjistil, že konečně našel to, co potřeboval.
„Lidé tam aktivně hráli divadlo, měli pěvecký sbor v kostele i ve škole a já se rozhodl ubytovat celý štáb včetně herců právě v chalupách místních, aby se navzájem dobře poznali a slyšeli na sebe. A při natáčení to opravdu fungovalo,“ vysvětlil Jasný.
Kromě kostela, radnice a hřbitova v Bystrém filmaři natáčeli také na statku ve Sněžném, v Nedvězí na Librově gruntu a ve vápencovém lomu, který leží kilometr od Bystrého. Filmová kronika Všichni dobří rodáci získala mimo jiné v roce 1968 cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.
Krátce po svém uvedení ale film skončil na více než dvacet let v trezoru. Mezi lidmi sice kolovaly videokazety s jeho nahrávkou, ale znovu se na obrazovkách objevil až po listopadu 1989.
