Byrokrati z Bruselu. Hloupá nařízení z Unie. Zrušme Green Deal. Kritiky na Evropskou unii se v českém veřejném prostoru objevuje čím dál více. V poslední době například v souvislosti s protesty zemědělců. Existují dokonce politické strany, které chtějí z evropského společenství vystoupit.
Nicméně pohled na statistiky toho, co jen Pardubický kraj za dvě dekády z Bruselu dostal, ukazuje, že by Česko odchodem dost tratilo. „Jen od roku 2007 dostal od Evropské unie Pardubický kraj a města v něm přibližně 70 miliard,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.
Největším příjemcem evropských dotací byl právě Pardubický kraj a jeho organizace. Nejvýznamnějším projektem byla výstavba pavilonu centrálního urgentního příjmu s centralizací akutních provozů v Pardubické nemocnici za téměř dvě miliardy korun, kde příspěvek z evropských fondů dosáhl 500 milionů korun.
V období 2007 až 2013 bylo největším projektem kraje zajištění sociálních služeb s celkovou dotací asi 250 milionů korun. V následujícím období 2014 až 2020 patřila mezi největší projekty výstavba nové psychiatrie v Pardubické nemocnici s dotací 220 milionů. V poslední době kraj využil dotaci na přestavbu Automatických mlýnů.
„Jsem přesvědčený, že je dobré ukazovat, co se díky evropským fondům v našem regionu podařilo, protože s odstupem času můžeme některé věci brát již jako samozřejmost,“ uvedl hejtman kraje Martin Netolický a doplnil, že chce veřejnosti představit, co všechno kraj za dotace vybudoval. „Kromě panelové výstavy v centru Pardubic chceme prezentovat jednotlivé akce také na sociálních sítích,“ doplnil.
Značné sumy získaly z evropských fondů i Pardubice. Peníze posloužily na opravu třídy Míru a části Sladkovského ulice včetně vybudování pěší zóny, revitalizaci Tyršových sadů, úpravy parku Na Špici a vznik přestupních terminálů.
Chrudimi pomohly evropské dotace třeba se sanací staré ekologické zátěže v areálu bývalého podniku Transporta, na niž město získalo 138 milionů korun. Mezi významné projekty s rozpočty v desítkách milionů korun patřily také Muzeum barokních soch, zpřístupnění průmyslové zóny západ, terminál veřejné dopravy nebo opravy bytových domů, veřejných prostranství, komunikací a inženýrských sítí.
Svitavy spočítaly celkově získané dotace na 823 milionů, z čehož 637 milionů už bylo vyplaceno a dalších 186 milionů dotační orgány přislíbily. Město využilo evropské peníze například na vybudování Multifunkčního centra Fabrika s náklady 112 milionů korun, intenzifikaci čistírny odpadních vod za 99 milionů korun, výstavbu přestupního terminálu u nádraží, úpravy sportovního stadionu nebo pro vznik odborných učeben v Základní škole Riegrova.
Ústí nad Orlicí odhadlo celkovou sumu dotací na několik stovek milionů. Nejvíc jich město získalo na zateplování škol. Městská firma Tepvos dostala na opravu čistírny odpadních vod a doplnění kanalizace v Ústí téměř 470 milionů.
Vysoké evropské dotace získaly i soukromé firmy. Třeba Elektrárně Opatovice pomohlo 375 milionů korun z Unie při snížení emisí z tří kotlů, dalších 166 milionů korun dostala na snížení emisí oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek.
