Za dva měsíce budou lidé volit nové vedení pardubické radnice. To stávající ve složení ANO, ODS, Sdružení pro Pardubice, ČSSD a KDU-ČSL odejde s tím, že hodně investovalo, ale také navyšovalo zadlužení městské pokladny.
Magistrát v předchozích čtyřech letech totiž hospodařil většinou se schodkovým rozpočtem. V přebytku skončil jen minulý rok, na letošek zastupitelé schválili rozpočet s výdaji 3,026 miliardy korun a příjmy o 805 milionů korun nižšími. Schodek pokryjí úspory a úvěr.
Investice se postupně zvyšovaly, přesáhly 600 milionů korun ročně. Letos si město naplánovalo na investiční výdaje více než miliardu korun. „Realita je taková, že nové vedení města přijde ke snědenému krámu. Některé investice se udělat musely, o tom není pochyb, ale bohužel jsme si stavěli i pomníky, které nás v budoucnu budou stát jen peníze,“ uvedl jeden z nejhlasitějších opozičníků František Brendl, lídr Pardubáků.
Úplně růžově nevidí příští volební období ani náměstek primátora a lídr ANO pro zářijové komunální volby Jan Nadrchal. A to hlavně kvůli rostoucím cenám energií a také poměrně vyššímu zadlužení města. „Ať už bude po volbách na radnici kdokoliv, lehké to mít nebude. Určitě bych nyní byl proti nějakým dalším větším úvěrům. Třeba půl miliardy bych si už nepůjčoval. Město se musí přizpůsobit nové realitě,“ uvedl Nadrchal s tím, že krátkodobé úvěry si umí představit třeba u pokrývání dotací z Evropské unie.
Pravdou totiž je, že městu se daří na většinu větších investic získávat dotace. Podle údajů společnosti CRIF činil podíl investičních dotací na kapitálových výdajích mezi lety 2018 až 2020 sedm až 12 procent, minulý rok dosáhl tento poměr 46 procent. Zároveň se ale zvýšil dluh na obyvatele z 3 217 korun v roce 2018 na loňských 10 899 korun.
Podíl cizích zdrojů na aktivech v roce 2021 dosáhl 12 procent, což je více než u měst v podobné velikostní kategorii. „Začali jsme čerpat miliardový úvěr, takže tomu odpovídá i vyšší dluh na hlavu obyvatele,“ uvedl Brendl.
Stadion bude levnější, ale zase ne moc pěkný
V končícím volebním období se vedení radnice podařilo například prosadit rekonstrukci Letního stadionu za 380 milionů korun. Jeho kapacita stadionu se zvýší na 4 600 diváků a bude mít parametry pro první ligu, hotový má být příští rok v zimě.
Městu se ale nepodařilo na přestavbu získat dotaci od Národní sportovní agentury, na opravy využívá úvěr. Část zastupitelů včetně koaličních projekt kritizovala v obavách, že město nezvládne jeho financování.
„Tady si myslím odvedla medvědí službu ODS. Tak dlouho stadion kritizovala, až prosadila stavbu paskvilu. My si nyní na nejhezčím místě v Pardubicích stavíme nejhnusnější stadion. To je přece špatně,“ doplnil k tomu Brendl. „To je bohužel pravda, mohli jsme mít větší kvalitu, neříkám, že za stejné peníze, ale už by to o mnoho dražší nebylo,“ uvedl Nadrchal.
Kolik dávalo město |
Další velkou a komplikovanou akcí je výstavba terminálu B pro regionální autobusovou dopravu, která začala letos v zimě a má skončit příští rok v únoru. Bude stát 176 milionů korun, z programu Integrovaných územních investic Hradeckopardubické aglomerace (ITI) Pardubice získají 108 milionů korun.
Projekt se několikrát upravoval, zvláště kvůli odporu některých obyvatel bytového domu u nádraží. Ten se měl původně zbourat, později město navrhlo jen částečnou demolici. Nakonec byl po dohodě s nájemníky a jejich odstěhování celý objekt odstraněn.
S pomocí programu ITI Pardubice staví rovněž Centrální polytechnické dílny a novou městskou galerii v areálu bývalých Automatických mlýnů. Náklady na stavbu a vybavení se postupně vyšplhaly z 270 na více než 400 milionů korun, 152 milionů korun má město dostat z evropských dotací.
„Dílny v mlýnech považuji za zbytečný luxus, který nás každý rok vyjde na 20 až 30 milionů. Bohužel jsme si za investice koupili jen další náklady,“ řekl Brendl.
Podle Nadrchala skutečně některé projekty nyní mohou vypadat jako nadbytečné. Doba se podle něj hlavně po invazi Ruska na Ukrajinu dramaticky změnila. „Stojím si za tím, že to je smysluplný projekt. Ovšem pravda také je, že jsme ho schvalovali v době relativní hojnosti. Dnes bychom byli zřejmě opatrnější. Ale těžko mohl někdo před dvěma roky tušit, co nás všechno čeká,“ uvedl náměstek primátora.
Letos v dubnu město dokončilo rekonstrukci nadjezdu Kyjevská přes železniční koridor a průtah částí Pardubic. Přes páteřní most je vedena doprava ke krajské nemocnici. Stavba vyšla na 262 milionů korun včetně DPH, z toho 217 milionů korun poskytl Státní fond dopravní infrastruktury.
Kromě toho Pardubice například po mnoha letech postavily další mateřskou školu, a to ve Svítkově za 63,3 milionu korun, větší část peněz město získalo z Integrovaného regionálního operačního programu. První nová školní budova od roku 1989 se dostala do užšího finále celostátní soutěže Stavba roku 2021. Ve městě rovněž vznikl pětadvacetimetrový bazén, minulý rok byla dokončena rekonstrukce Památníku Zámeček.
„V celkových číslech určitě Pardubice nehospodaří špatně. Otázka je, jestli vynakládáme peníze vždy adekvátně na priority, které město má, což je samozřejmě subjektivní,“ řekl zastupitel Karel Haas z ODS, který, ač je členem koaliční strany, má k jednání vedení města často výhrady. Stejně jako Brendlovi mu vadí, že mnoho investičních akcí se nakonec výrazně prodraží oproti původně předpokládaným nákladům.
Do budoucna by magistrát měl investovat hlavně do energetiky
Příkladem podle něj jsou dopravní terminál u Univerzity Pardubice, oprava radnice nebo výstavba Centrálních polytechnických dílen. „Není to vyvolané jen inflací, ale je to systémový problém,“ míní Haas.
Míru zadlužení města považuje za přiměřenou, není nadšený ze snižování přebytků rozpočtů z minulých let. Pardubice by ale podle něj mohly snížit provozní náklady, které jsou nad průměrem sídel podobné velikosti. Jednou z příčin je rozdělení města na městské obvody s vlastními radnicemi a úřady.
„Myslím, že do budoucna si město může brát další úvěry jen na jednu jedinou věc, a tím je posílení soběstačnosti v energetice. Když to řeknu hloupě, tak by už brzy měly být na všech školách, letišti nebo aréně solární panely a všude, kde to jde, tepelná čerpadla. Účty za plyn a elektřinu totiž už brzy mohou činit největší položku v městském rozpočtu,“ dodal Brendl.
Podle náměstka Nadrchala, který má právě tyto investice ve své gesci, to však není tak jednoduché. „Určitě je to dobrý nápad a cesta, po které se budeme muset vydat. Potíž je v tom, že průzkumy nám ukazují, že statika mnoha školních budov nějaké větší zatížení neunese,“ dodal náměstek.
