Trenér a bývalý reprezentant Luboš Kubík patří k nepříliš velké skupině českých hráčů, kteří se mohou pochlubit, že vstřelili branku na mistrovství světa.
"To byl gól z kategorie snů! To je šibenička!" rozplýval se v roce 1990 televizní komentátor nad dokonale přesným trestným kopem. "Odkoukal jsem to tehdy od Tondy Panenky," říká někdejší Choceňák a současný Pardubák Luboš Kubík.
Váš gól z trestného kopu do sítě Kostariky v osmifinále mistrovství světa v roce 1990 v Itálii byl nádherný. Jak na něj vzpomínáte?
Vedli jsme 2:1 a potřebovali jsme pojistku. Ivan Hašek byl hodně tvrdě sražen a já jsem si na trestňák docela věřil. Vyšlo to, už jsme věděli, že nám postup neunikne. Vždycky jsem se snažil kopat nad zeď na třetího hráče, aby to padalo dolů.
Co vás na letošním šampionátu v v Brazílii nejvíc překvapilo?
Docela dobrá úroveň kvality jihoamerických a středoamerických týmů, slabá forma asijských týmů a nic moc forma některých evropských týmů. Dolů šli Italové, Portugalci, Angličané, Španělé i Rusové.
Který hráč vás nejvíc zaujal?
Zatím je předčasné hodnotit, ale například levonohý rychlý kluk Cambell z Kostariky, o kterého má zájem Arsenal či jejich Bolaňos. Anebo kolumbijský Rodriguez. Naopak mě zklamaly hvězdy jako Ronaldo, který asi nebyl zdravotně v nejlepší kondici, ale na MS či Euru nikdy nepatří k tahounům mužstva. Zklamal mě i Uruguayec Cavani.
Který gól byl nejvíc podle vašeho gusta?
Bylo jich víc, ale nejvíc mě asi zaujala akce Alžířanů, když narážečkami došli až k bráně a jejich útočník dal gól brankáři houslemi. Anebo nádherná a pohotová první branka Rodrigueze proti Uruguay.
Jak rozdílná byla pro vás atmosféra na šampionátu v Itálii a o 20 let později v Jihoafrické republice?
V Itálii to byla doba polistopadové euforie a nechyběl jí sportovní týmový duch. Sice tam nebylo všechno na profesionální úrovni, i když jsme se snažili si na to hrát. Měli jsme co dohánět za západními týmy, ale přesto jsme udělali obrovský úspěch, který nebyl dodnes překonaný, navíc jsme ve čtvrtfinále s Německem skončili po divné penaltě proti nám. Vzpomínám na to rád, protože i v našich skromných podmínkách oproti ostatním týmům jsme dosáhli hodně. Kdežto když jsem byl na mistrovství světa v Jižní Africe asistentem amerického trenéra, bylo všechno perfektně zabezpečené od pořadatelů i týmu, viděl jsem obrovské rozdíly úplně ve všem. Hráči i trenéři se starali jen o fotbal a nemuseli řešit maličkosti jako v Itálii. Posun dvaceti let byl znát.
Účastnil jste se MS i Eura. V čem byl mezi oběma šampionáty největší rozdíl?
Právě v Anglii, kde jsme byli úspěšní a získali stříbrnou medaili, mělo Euro velkou prestiž, ale přece jen soutěží jen 16 týmů, zatímco na světovém šampionátu je jich 32. Všechno je větší a hlavně jsou tam vlivy jiných kultur a jiných stylů hry.
Jaké je největší plus pořádání MS v Brazílii?
Hlavně v tom, že Brazílie je vyloženě fotbalový národ, podobně jako byla Itálie v roce 1990. Ale Brazílie je daleko větší země, každý fotbalem žije, docela jsem měl o jeho hráče v osmifinále strach. Stačilo kopnout jinak penaltu, pak nevím, co by se dělo, kdyby vypadli.
Luboš Kubík1964, Vysoké Mýto Fotbalový trenér a bývalý fotbalový reprezentant. Jako hráč proslul výtečnou kopací technikou. Za československou i českou reprezentaci odehrál mezi lety 1985 a 1997 celkem 56 zápasů, v nichž vstřelil 13 branek. Jeho největším reprezentačním úspěchem je účast ve čtvrtfinále na MS 1990, kde vstřelil gól v osmifinálovém zápase s Kostarikou. A také stříbrná medaile z ME 1996, kdy dal jednu z branek při vítězném penaltovém rozstřelu při semifinále s Francií. Za Slavii Praha vstřelil 116 branek. Po skončení hráčské kariéry působil také jako asistent trenéra týmu USA. Nyní dělá patrona reprezentace do 16 let. |
Budou se fotbalisté stejně těšit na dvě příští MS v Rusku a v Kataru?
Rusové, jak je známe, udělají mistrovství na úrovni, toho bych se nebál. Ale na Katar jsem zvědavý, vždyť se ani dodnes neví, zda se bude hrát kvůli vedru v červnu či v prosinci. Pro fanoušky i hráče to bude úplně něco jiného.
Jak hodnotíte novinky - sprej rozhodčích či brankovou videotechnologii?
Jenom pozitivně, protože mně jako exekutoru přímých kopů vadilo, že když rozhodčí písknul trestňák, nechal pak zeď šest metrů přede mnou. Spreje začínaly už v americké lize Major League Soccer, kde jsem působil. Tam už je měli dost dlouho, sám jsem měl jeden doma několik let. Jsem rád, že ho konečně začali používat i tady. Co se týče videotechniky, tak ji určitě jenom kvituji - její přínos se potvrdil hned v jednom z prvních zápasů.
Vaše fotbalová kariéra je nejvíc spojena s týmy reprezentace a Slavie. Který z nich se podle vás dříve zvedne a naváže na někdejší úspěchy?
Na to mohu odpovědět jen diplomaticky, že budu rád, když se oba zvednou co nejdříve. Není to lehké, musí si projít určitým vývojem. O dění ve Slavii nyní nemám dostatek informací. Co se týče nároďáku, myslím, že je poskládán dobře. Trenér Pavel Vrba to nebude mít lehké, ale myslím si, že nic lepšího nemáme.
Hradec Králové má ligový fotbal i hokej. Dočkají se toho někdy Pardubice?
Byl bych rád, kdyby to bylo co nejdříve. Když mohou být oba tyto sporty v Hradci a v Liberci, proč by nemohly být v Pardubicích. Ale musíme si počkat, protože v Pardubicích není ligový stadion. Politici by si měli uvědomit, že mají podpořit i fotbal.
