„Současné zařízení funguje od roku 1997, oprava už tedy byla nutná,“ vysvětluje ředitel centra Michal Marek.
Michal Marek v beskydské výzkumné laboratoři účinku skleníkových plynů na lesní vegetaci
Poslání stanice zůstane i po opravě za zhruba 200 tisíc korun stejné, tedy výzkum vlivu atmosféry obohacené o oxid uhličitý na beskydské dřeviny.
„Nově instalujeme například sadu skel, která umožní lepší prostupnost světla. V principu se ale funkce celého zařízení nezmění,“ podotkl Marek.
Zatímco třeba o globálním oteplování lze pochybovat, vědci poukazují na jedno: koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře roste.
Co vědci zkoumajíV unikátním lesním pracovišti na Bílém Kříži v Beskydech už dvě desetiletí podrobně mapují život zdejších stromů včetně jejich dýchání. Zjišťují také, jak smrky a buky reagují na nárůst skleníkových plynů v atmosféře způsobujících globální oteplování. |
„Náš vzkaz veřejnosti by mohl znít: když množství oxidu uhličitého v atmosféře poroste, tak se obecně bohužel nedá říct, že by z toho rostliny ve všech případech profitovaly a dokázaly si s tím poradit.“
Bílý Kříž není zdaleka jediným pracovištěm, kde vědci Centra výzkumu globální změny zkoumají tok uhlíku v přírodě.
„V současnosti máme rozsáhlou síť stanic, od Beskyd po Lanžhot. Máme už i pracoviště ve Vietnamu či třeba Panamě a naprosto unikátní záležitostí je například tři sta metrová věž u Pelhřimova, která nám umožňuje měřit pohyb skleníkových plynů v atmosféře,“ popsal Michal Marek.
