„Uvedená čísla jsou jen počet událostí, ke kterým jsme skutečně vyjeli. Telefonátů, kdy lidé volají úmyslně či neúmyslně na tísňovou linku, je víc,“ uvedla mluvčí krajských hasičů Kamila Langerová. „Velkou část zlomyslných a falešných volání dokážeme rozklíčovat před výjezdem.“
Ve většině případů nejde o trestný čin. Hasiči a policisté, kteří hovory také přijímají, se setkávají třeba s tím, že jim nevědomky volají malé děti, které se dostaly k mobilu. Výjimkou nejsou ani osamělí senioři.
„Za zlomyslné volání nepovažujeme, když si člověk neví rady a požádá o pomoc, jako nám například volala starší paní ohledně své neposedné kočky. V těchto případech se vždy domluvíme,“ ujistila mluvčí krajské policie Soňa Štětínská.
Dotazy na šmejdy nebo ztrátu dokladů nevadí
„Oceňujeme naopak volání, když si lidé nejsou jistí, zda například takzvaně nenaletěli podvodníkovi třeba v oblasti kybernetické kriminality, nebo nevědí, jak postupovat při ztrátě dokladů a podobně,“ dodala policejní mluvčí.
Mezi zlomyslná podle ní nelze počítat ani poplachy prostřednictvím omylem stisknutých tlačítek emergency na chytrých telefonech, v hodinkách či autech.
Zlomyslnými ale podle policistů rozhodně jsou hovory, v nichž lidé nepotřebují radu ani pomoc. „Někdy si chtějí povykládat, jindy sdělují různé nesmysly typu ztratila se mi hračka, co vy na to, nelíbí se mi barva paneláku, tak s tím něco udělejte, a podobně,“ jmenovala Štětínská a zdůraznila, že tísňové linky nejsou určeny ani pro stížnosti na neochotu jiných institucí.
Pokuta až 200 tisíc korun
Viníkům hrozí za zneužití linky pokuta Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Sankce ve správním řízení může dosáhnout až 200 tisíc korun.
„Loni uložil nás odbor pro severomoravskou oblast pětapadesát pokut za zneužití linek tísňového volání, z toho patnáct viníků bylo pokutováno v Moravskoslezském kraji,“ vyčíslila mluvčí ČTÚ Tereza Meravá. „V první polovině letošního roku již obdrželo pokutu dalších 23 provinilců, jeden z nich je opět z Moravskoslezského kraje.“
Zneužití tísňové linky se může z roviny přestupku přehoupnout i do roviny trestní. Jako v případě muže z Havířova, který zaměstnal policisty v součtu více než tisícovkou volání. „Nikdy nebyl v ohrožení života ani zdraví a nepotřeboval jakoukoli pomoc. Na základě zadokumentovaných informací jsme jej opakovaně obvinili z přečinu poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení,“ objasnila Štětínská.
Jedním z nejzávažnějších zločinů nebezpečného vyhrožování byl podle policistů telefonát muže z Ostravy-Poruby, který dispečerům oznámil, že má u sebe zbraň a hodlá ji použít.
Došel mi sprchový gel, volal muž na linku 158. Hrozí mu vysoká pokuta |
„Po muži pátralo množství policistů. Když jsme ho vypátrali, zbraň u sebe neměl. Nadýchal ale tři promile alkoholu,“ upřesnila Štětínská. „Zahájili jsme proto trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu šíření poplašné zprávy. V případě prokázání viny mu hrozí trest odnětí svobody až na tři roky.“
Jako šíření poplašné zprávy vyhodnotili policisté i situaci, kdy neznámý muž zavolal na linku 112 a několikrát i na linku 158 umístění nástražného výbušného systému v ostravských tramvajích s tím, že dal policistům dvě hodiny na jejich zlikvidování a poté hrozil explozí. Protože šlo o recidivistu, může v případě odsouzení skončit ve vězení i na pět let.
Autory planých poplachů jsou i děti, byť většinou nejde jen o zlomyslnost
31. října 2013 |
