Prospěchová měsíční stipendia jsou novinkou pro všechny technické obory třinecké školy. Doplní stávající systém odměňování žáků za jejich práci během praxe či odborného výcviku ať už přímo v Třineckých železárnách, nebo na pracovištích asi padesáti dalších se školou spolupracujících firem.
„Odměny jsou odstupňované podle hodnocení, které jim vystavují instruktoři. Kdo dostane čtyřku, musí se spokojit, dejme tomu, se třemi stovkami měsíčně, ti nejšikovnější si ale mohou vydělat i čtyři tisíce korun,“ přiblížil ředitel školy Aleš Adamus.
Prospěchová stipendia škola zavádí, aby o své technické obory zvýšila zájem, žáci se do nich totiž v posledních letech nehrnou. „Problematicky sháníme studenty do strojních a hutnických oborů,“ upřesnil ředitel. Uplatnitelnost absolventů v těchto odvětvích je přitom v regionu obrovská.
Škola se inspirovala zařízeními, která už stipendia mají. Například hejtmanství vybrané obory stipendijně podporuje ve třiceti svých středních školách napříč krajem, kromě velkých měst také v okrajových lokalitách jako Jablunkov, Vítkov, Město Albrechtice či Rýmařov. Žáci vybraných oborů dostanou až sedmnáct tisíc korun za školní rok, podpora se dělí na motivační a prospěchovou složku.
Zachráněná řemesla: klempíř či pokrývač
„Stipendia mají podpořit obory, které jsou důležité pro rozvoj kraje. Bez nadsázky lze říct, že v našem kraji některá řemesla zachránila. Zánik hrozil například oborům klempíř nebo pokrývač. Výraznější rozdíly jsou i u truhlářů nebo montérů suchých staveb,“ uvedl náměstek hejtmana Stanislav Folwarczny.
Pozitivní vliv stipendií, která kraj zavedl před pěti lety, se ukazuje ve zvýšeném zájmu o podporované obory i v přístupu žáků ke studiu.
„Od září se začalo učit řemeslu nebo technice na středních školách v kraji skoro o třetinu více žáků. Zájem o obory podporované stipendii se meziročně zvýšil zhruba o pětadvacet procent,“ doplnil náměstek.
V kraji například hrozil úplný zánik oboru klempíř, teď do prvních ročníků nastoupilo třináct uchazečů. A zdvojnásobil se zájem o obory řezník-uzenář a pokrývač.
Klempířů je však stále nedostatek
Posun potvrzují i samotní ředitelé. „Za tři roky máme o 150 žáků více. Tři roky jsme například neměli žádného zedníka ani tesaře, ale jakmile se objevila stipendia a kampaň Řemeslo má respekt, tak se to pohnulo,“ popsal ředitel Střední školy řemesel Frýdek-Místek Petr Solich.
Také opavské Střední odborné učiliště stavební hlásí za poslední tři roky nárůst. „V nejhorších dobách jsme měli 280 žáků, teď máme 380 žáků. Každý rok stoupáme. Stipendia pomohla také v oblasti motivace, zlepšila se docházka, kluci si hlídají absence,“ nastínil ředitel SOU stavební v Opavě Miroslav Weisz.
Nicméně třeba u klempířů školy o uchazeče stále bojují. „Malý zůstává zájem o střechařské obory, to už je hlubší problém – jde o práci ve výškách, závislou na počasí a povětrnostních podmínkách. Opakovaně se nám nedaří otevřít ročník klempířů, a to jsme zvyklí na málo početné obory, kdy do prvního ročníku nastoupí třeba deset žáků. Na klempíře se ale bohužel hlásí jednotlivci,“ uzavřel Weisz.
