Souboj mezi mohutným spojeneckým bombardovacím svazem a jeho doprovodem, jehož cílem byly ropné rafinerie v Polsku, a německými stíhači je označován za největší leteckou bitvu nad českým územím za druhé světové války. Nejzuřivější boje se odehrály nad Přerovskem a Novojičínskem. Na zem při nich dopadly desítky strojů obou soupeřících stran.
Od takzvané krvavé neděle dnes uplynulo přesně 75 let. Na Novojičínsku si toto výročí připomněli už o víkendu, a to položením kytic u památníku sestřeleného amerického bombardéru B-24 Liberator, který spadl nedaleko Palačova, a také v muzeu v Suchdole nad Odrou, kde se nachází expozice věnovaná právě této letecké bitvě.
„Bitva ze dne 17. prosince 1944 byla jednou z hlavních epizod letecké války, která se odehrála nad naším územím,“ připomíná Petr Bartošík z letecké a vojenské expozice suchdolského muzea. Zároveň je jedním z nadšenců, kteří se už dvacet let věnují pátrání po letadlech, která během bitvy spadla ve zdejším regionu.
Bitva v číslechAmerické letectvo vyslalo v neděli 17. prosince 1944 ze svých základen v Itálii svaz o síle 527 bombardovacích letadel a 300 stíhacích letounů ochranného doprovodu. Proti nim vystartovalo z několika letišť v okolí Berlína celkem 100 stíhacích strojů. Američané během vzdušné bitvy přišli celkem o 28 strojů, z toho 22 bombardérů a šest stíhaček. Němci tehdy ztratili minimálně 53 stíhaček, mluví se ale až o 56 strojích. |
Na Novojičínsku, zejména pak v okolí Oder, to už byla především německá letadla. Průběh bitvy se zde totiž zlomil, po dosavadní převaze Luftwaffe totiž začaly mít navrch spojenecké síly.
Výjimkou je výše zmíněný bombardér B-24 Liberator, který však byl poškozen již dříve, právě nad Hanou.
„Dostali řadu zásahů do zádi a chtěli doletět na území, které už ovládali Rusové, ale nepodařilo se jim to. Letadlo nakonec spadlo nedaleko Palačova. V té chvíli už byli zřejmě čtyři muži ze zadní části letadla mrtví, nebo zemřeli při dopadu. Zbývajících sedm členů posádky uteklo, ale Němci je zatkli ještě ten den,“ uvádí Bartošík.
Jak dále připomíná, celá bitva se odehrála na poměrně velkém území, začala nad Přerovem a Prostějovem a táhla se prakticky až do Polska. „Nad Hanou napadli americký bombardovací svaz němečtí stíhači. Spojenecký stíhací doprovod se totiž kvůli nepřízni počasí opozdil, a bombardéry tak zůstaly bez ochrany,“ informuje Bartošík.
Němcům se při zuřivém útoku podařilo leteckou formaci narušit a těžké bombardéry začaly padat k zemi. Celkem se Němcům podařilo sestřelit 19 strojů, sedm spadlo na území Olomouckého kraje, jeden u Palačova na Novojičínsku, další v dnešním Polsku, na Slovensku, v Maďarsku či na území bývalé Jugoslávie.
Řada sestřelených strojů dosud leží v zemi
„Nad Novojičínskem už ale stíhací doprovod spojenců dohnal bombardovací svaz a v bitvě přišel obrat. Spojenečtí stíhači byli v přesile a sestřelili značné množství německých letadel. Ze stovky, která odstartovala, se jich vrátila necelá polovina. Některé zdroje uvádějí 53 sestřelených strojů, jiné 56,“ popisuje Bartošík.
O převaze spojenců svědčí i skutečnost, že Američané ztratili v bitvě pouhých šest stíhaček. Po zbytcích německých strojů už dvě desítky let pátrají nadšenci sdružení kolem suchdolského muzea.
„Inspirovali jsme se činností Nadace Letecké historické společnosti Vyškov. V roce 1999 její členové vykopali tady u Mankovic jedno z letadel sestřelených během krvavé neděle. Když jsme se o tom dozvěděli, začali jsme se tím také zabývat a postupně nás to nadchlo. Dnes už máme území Moravy rozdělené, oni dělají jižní Moravu, my severní Moravu a Slezsko,“ vypráví Bartošík.
Pátrání po zbytcích vraků letadel připomíná podle jeho slov detektivní práci. „Při hledání se chytáme všech možností, od výpovědí pamětníků, kterých je bohužel stále méně, přes informace z archivů, nejen českých, ale i německých, amerických či ruských, až po zápisy z obecních kronik. Hodně důležitou součástí je i pátrání v terénu,“ vysvětluje badatel.
O tom, že se jim práce daří, svědčí i skutečnost, že za dvacet let činnosti se zdejším nadšencům podařilo vypátrat a objasnit celkem 70 pádů vojenských letadel. „Pouze šest z nich spadlo během popisované bitvy. Postupně jsme totiž naši činnost rozšířili z Novojičínska na území celého kraje a ze zmíněné bitvy na celé období druhé světové války. Našli jsme například i celou řadu sovětských letadel,“ pokračuje Bartošík.
A 74 let po konci války je stále po čem pátrat. „Objevy přibývají prakticky každý rok. A z bitvy ze dne 17. prosince 1944 stále zbývá najít a identifikovat několik dalších ztracených letadel, mezi nimi i stroj velitele jedné ze stíhacích skupin, která zde měla největší ztráty, Josefa Puchingera,“ dodává Bartošík.
Fragmenty objevených letadel včetně nalezených osobních věcí letců a celá řada exponátů, které se týkají letecké války nad severní Moravou a Slezskem, jsou dnes k vidění v expozicích Muzea městyse v Suchdole nad Odrou.
