ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Lidé v Moravskoslezském kraji stárnou nejrychleji v republice

  • 6
Od jedné z nejmladších populací v Česku k nadprůměrně staré. Věková struktura lidí v Moravskoslezském kraji se za minulých dvacet let změnila tak rychle, že je spolu s Karlovarským krajem nejrychleji stárnoucím regionem v republice.

Pětinu obyvatel severní Moravy a Slezska už tvoří senioři. „Z pohledu průměrného věku patřil Moravskoslezský kraj na počátku tohoto století ke krajům s mladším obyvatelstvem. V letech 2001 až 2005 byl průměrný věk tamní populace v mezikrajském srovnání třetí nejnižší. Od té doby se však v žebříčku poměrně výrazně posunul,“ konstatovala Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu.

Lidé na severu Moravy a ve Slezsku sice stále nepatří k populaci s nejvyšším průměrným věkem v zemi, rekordní je však rychlost, s jakou moravskoslezská populace stárne.

V roce 2001 bylo průměrnému obyvateli kraje 38,1 roku. Byl zhruba o rok mladší než průměrný Čech. O deset let později překročil čtyřicítku a ke konci roku 2021 měl 43,3 roku. O půl roku víc, než je český průměr.

„Změna pořadí v tomto žebříčku odráží nadprůměrný růst, a to jak mezi lety 2001 a 2011, tak mezi roky 2011 a 2021,“ komentovala Němečková. Za dvacet let krajská populace zestárla o více než pět let, zatímco ta česká „jen“ o 3,8 roku.

„Tempo stárnutí Moravskoslezského kraje je mezi kraji jedno z nejrychlejších, což dokládá i další demografický ukazatel – podíl seniorů v populaci,“ doplnila Michaela Němečková. Před dvaceti lety lidé ve věku 65 let a více tvořili 12,4 procenta populace, teď 20,8.

Silné ročníky odchází do důchodu

Od roku 2006 v kraji naopak trvale klesá podíl lidí v produktivním věku, aktuálně tvoří 63,8 procenta populace. „Největší vliv měl na věkové složení obyvatel odchod populačně silných ročníků do důchodu,“ konstatují statistici v aktuálním popisu základních tendencí vývoje v kraji.

Podíl dětí do 14 let se ale nemění a pohybuje se kolem 15 procent. Rychle se proto mění takzvaný index stáří – počet seniorů na stovku dětí.

Fakta o stárnutí krajské populace

Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje činí 43,3 let. Za deset let vzrostl o 5,1 let.

Nejstarší populace žije na Karvinsku, kde činí průměrný věk 44 let, nejmladší na Novojičínsku (42,6 roku).

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více v kraji činí 20,8 procenta.

Na 100 dětí v kraji připadá 136 seniorů. Výrazně hůř je na tom ženská část populace, kdy na 100 děvčat připadá 165 seniorek. Na 100 chlapců připadá 109 seniorů.

Zdroj: ČSÚ, data ke konci roku 2021

„V letech 2001 až 2003 v Moravskoslezském kraji na sto dětí připadalo sedmdesát čtyři až osmdesát seniorů ve věku šedesát pět a více let, což byly v mezikrajském srovnání třetí nejnižší hodnoty. Podle posledních údajů připadá na sto dětí 136 seniorů, což je téměř o sedm více než v republice jako celku,“ upřesnila statistička Němečková.

Na sto osob v práceschopném věku připadá v kraji 57 lidí v tom neproduktivním. V roce 2014 toto číslo čítalo 40 osob.

Mladí lidé z kraje odcházejí

Se stárnutím populace se musejí vyrovnávat například moravskoslezské podniky. Největší tuzemská huť Liberty Ostrava se už teď připravuje na situaci, která ji čeká za několik let. „Období, kdy očekáváme větší odliv zaměstnanců kvůli odchodům do důchodu, nastane zhruba za pět až deset let. Výzvou pro následující dekádu proto je povzbudit zájem mladších generací o práci v ocelářství,“ uvedla mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková.

Dodala, že letos zahájila činnost nadace, jejímž cílem je motivovat mladé k práci v tomto odvětví. „Ta naváže na dosavadní spolupráci s technickými školami a učilišti na Ostravsku,“ dodala mluvčí s tím, že Liberty nově cíleně oslovuje i ženy, protože moderní technologie ulehčují tradičně fyzicky náročnou práci.

Podle statistiků stárnutí lidí v kraji ovlivňují počty narozených dětí, migrace a naděje dožití. Kraj dlouhodobě bojuje zejména s odlivem lidí stěhováním. Loni měl záporné migrační saldo jako jediný v Česku. Důvodem odlivu obyvatel jsou podle odborníků dopady průmyslové minulosti.

„Pracovně podmíněné vystěhovalectví zejména mladých lidí z regionu je jednou z příčin jeho vylidňování. Praha a Brno skýtají aktuálně více a zajímavější pracovní příležitosti s vyššími mzdami než Moravskoslezský kraj a Ostravsko,“ uvedl k vylidňování vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity Petr Rumpel. „A významný je i odchod mladých za studiem.“