Kateřina Pavlová je vyučená cukrářka. Práci v oboru se jí ale ani po čtyř letech dosud najít nepodařilo. "Mám sice nějakou praxi, ale úplně minimální - a to většinou nestačí. Navíc jsem po vyučení už dlouho, takže šance na uplatnění je čím dál nižší," říká.
Absolventi úřadu práceS výučním listem S maturitou S vysokoškolským vzděláním |
Cukrařinu už proto víceméně vzdala a naposledy se uchytila v pekárně. Po půl roce, ale majitel propouštěl, a tak je znovu nezaměstnaná. A její sestra je na tom podobně. Na podzim dostudovala vysokou školu ekonomického zaměření. I když se aktivně snaží najít práci, zatím se jí to nepodařilo. Stejně jsou na tom prý i její spolužáci.
Právě absolventi cukráři, kuchaři nebo absolventi ekonomických oborů, jsou jedněmi z těch, jichž úřady práce v kraji evidují nejvíc.
Na konci února bylo na úřadech práce v kraji 4 400 absolventů škol. "Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jich přibylo 259 a oproti roku 2009 dokonce 1 257," přibližuje mluvčí úřadu práce v Ostravě Martina Kubínová.
Takřka polovinu z nich představují středoškoláci, nejméně je čerstvě vystudovaných vysokoškoláků.
Zaměstnavatelé nábory mladých lidí stále odkládají
Podle Kubínové počet nezaměstnaných absolventů stoupl kvůli hospodářské krizi a následnému úbytku pracovních příležitostí. "Zaměstnavatelé prozatím nábor nových pracovníků odkládají a čekají na další vývoj trhu, popřípadě si najímají pracovní sílu prostřednictvím agentur práce," dodává Kubínová. Zaměstnavatelé navíc dávají přednost lidem s praxí, což absolventi často nesplňují.
"Pro absolventy cukráře je uplatnění opravdu těžké, protože zájem o ně není tak velký. Jsou většinou na úřadech práce, a když potřebuju lidi, tak si je odtud stáhnu. Ale poznal jsem, že když je člověk vyučený, ještě neznamená, že to umí," říká například jednatel ostravské cukrárny Jan Pjaták, který už několik let spolupracuje s učilištěm.
"Děvčata se u nás vyučí - a my máme možnost poznat, jestli k tomu mají vztah, nebo ne. Za tu dobu jsme jich už několik zaměstnali," poukazuje.
Jak poznat, co bude trh práce potřebovat za několik let?
Jak ale zajistit, aby nabídka absolventů, kteří vycházejí ze škol, odpovídala potřebám trhu práce? "Je to problém. Když zvažujeme oborovou nabídku středních škol, tak to vždy děláme podle zájmu na trhu práce. Než se však patnáctiletý žák dostane do fáze žadatele o zaměstnání, tak uplyne nějaká doba. A ne vždy se trefíme," říká náměstkyně hejtmana kraje pro školství Věra Palková.
"Jsme si vědomi toho, že situace na trhu práce úplně neodpovídá nabídce vzdělávání. A mám vždycky pocit, že jsme dva kroky pozadu," podotýká Palková.
Podle Jiřího Vojtěcha z Národního ústavu odborného vzdělávání, který se dlouhodobě zabývá nezaměstnaností, nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů jen na základě aktuálních potřeb trhu práce. "Ty se totiž mohou velmi rychle zase změnit," říká a zdůrazňuje, že je důležité umožnit žákům studovat obory, o které se sami zajímají a pro které mají nejlepší předpoklady.
