„Nikdo se s námi o tomto problému nebaví, což je nepříjemné. To vždycky někdo otevře nějakou Pandořinu skříňku, a pak vše utichne,“ postěžoval si starosta obce Hlinka na Krnovsku Marcel Chovančák.
Pokud se pozemkové plány uskuteční, přijde Hlinka o zhruba čtyřicet hektarů, což činí necelých pět procent katastru obce.
Problém vznikl na konci 50. let, kdy se na návrh Polska narovnávala hranice kvůli snadnějšímu hlídání. Jenže při směně pozemků si nakonec tehdejší Československo o 368 hektarů polepšilo.
Zmenšení katastru ztenčí díl z daní
Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí, pak vše utichlo. Ale zase jen dočasně.
O vydání pozemků se začalo opětovně hovořit v roce 2015, dokonce o něm jednala vláda. Vznikl i seznam navržených pozemků.
Zhruba osmdesát procent z nárokované plochy by měl „obětovat“ Moravskoslezský kraj. Přesně 288 hektarů. Většina obcí s tím nesouhlasila, byť jde výhradně o státní pozemky. Jenže každé zmenšení katastru současně znamená ztenčení dílu z daní.
Kauza ale znovu utichla a podle vyjádření ministerstva vnitra se v nejbližší době nic dít nebude.
„Česká republika nyní nepředpokládá zahájení projednávání mezinárodní smlouvy ani ústavního zákona, kterým je změna státních hranic podmíněna,“ konstatoval Ondřej Krátoška z tiskového odboru ministerstva.
Doplnil, že dosud nebyla ani schválena směrnice pro jednání. „Proto ani nelze s polskou stranou uskutečnit expertní jednání, na jejichž základě by mohl být návrh smlouvy vypracován,“ řekl.
Pozemky navržené po přemístění jsou blokované
Starostové jsou sice rádi, že o pozemky zatím nepřijdou, ale současně by rádi znali definitivní rozhodnutí. „Nemáme žádné informace, to nám dost vadí,“ potvrdil Jaroslav Vlk, starosta Třebomi na Opavsku.
Obec by měla v tuzemsku přijít o největší kus katastru – 46 hektarů. Starosta upozornil, že pozemky navržené pro přemístění do Polska jsou blokované. „My v této lokalitě chceme vybudovat rybník, uvedené pozemky leží v okolí, což nám znepříjemňuje situaci,“ přiblížil problém související s vyrovnáním.
Třebom navíc dlouhodobě avizuje, že kdyby se nakonec plán měl uskutečnit, bude se bránit soudně. „Jistě, podali bychom žalobu,“ potvrdil Vlk. „Polsko tady kdysi mělo jen deset hektarů, ale my máme přijít o mnohem více. To není správné,“ vysvětlil.
Podobně hovoří i starostka obce Písek na Jablunkovsku Věra Szkanderová. I tam s projektem dlouhodobě nesouhlasí.
„Máme za to, že problém byl vyřešen už dávno, a to například mezistátní smlouvou z roku 1958. Proto nás vytažení této věci hodně překvapilo a zbytečně se tím rozdmýchávají vášně,“ zdůvodnila.
Také jí vadí, že netuší, s čím obec do budoucnosti může počítat. „Nevíme, jestli se plán zcela zastavil, nebo bude pokračovat. Písek by přišel o pozemky v lokalitě Bahenec, kudy vede turistická stezka,“ zmínila Szkanderová.
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák uvedl, že za poslední rok se žádné jednání v této záležitosti nekonalo. „Jsem přesvědčen, že předmětem územního vyrovnání by měly být pouze takové pozemky, které jsou pro stát i pro obce zbytné, a jejichž vydání tedy nikomu nezpůsobí žádné komplikace,“ zmínil.
