„Srážky postačily pro zastavení poklesu hladin určitých přehrad. Na některých místech se hladiny i o pár desetin procent zvedly. Déšť uplynulých dní však neřeší doplnění chybějícího objemu v přehradách. K tomu bude třeba srážky v úhrnu desítek milimetrů, případně vydatné sněhové nadílky,“ vysvětlil mluvčí Povodí Odry Čestmír Vlček.
Podle něj nejsou některé vodní nádrže naplněny ani z poloviny. „Například voda v Žermanicích dosahuje 39 procent celkového objemu, Olešná pak jen 25 procent,“ uvedl Vlček.
Na Šumavě hrozí povodně, v Beskydech je sucho
Průtoky v řekách jsou v regionu také stále pod dlouhodobým průměrem. „Hladiny v tocích v povodí Odry a Horní Moravy zaznamenaly jen mírný vzestup. Tedy nikoli dramatický jako například na Šumavě a západě Čech, kde hrozí i povodňové stupně,“ popsal vedoucí oddělení hydrologie ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jan Unucka.
Podle něj je doplnění vláhy dlouhodobý proces. „Nedá se říci, že zaprší a situace se hned zlepšuje. Voda se dlouho vstřebává a půdní vláha i podzemní vody se doplňují postupně. Podnormální vodnosti v kraji tedy i zde stále přetrvávají,“ vysvětlil Unucka.
Naplnění přehrad:Letošní / loňský stav Morávka 53,5 % / 87,2 % Šance 27,4 %/44,4 % Žermanice 38, 5 %/ 78,1 % Těrlicko 56,8 % / 93,3 % Olešná 24,6 % / 92,7 % Slezská Harta 79,6 % / 83,3 % Kružberk 73,3 % / 94,1 % Zdroj: Povodí Odry |
Situace je ale příznivější než za parných letních veder. „Panují nižší teploty než v letních měsících, což pomáhá nižšímu výparu. Stejně tak je období vegetačního klidu a krom jehličnanů je spotřeba vody rostlinami nižší. Bohužel vzhledem k celoročnímu nedostatku srážek se pohybujeme na hranici padesátiletého sucha,“ podotkl dále hydrolog.
Už na podzim kvůli dvacetiletému suchu přijali průmysloví odběratelé vody preventivní opatření na snížení spotřeby. Ta ale nemusí stačit.
„Převedli jsme část odběru vody z přehrady Žermanice na řeku Ostravici a navýšili objem recirkulované vody na více než 32 procent místo klasických 24 procent. Odběr z přehrady Žermanice se tím snížil z 620 litrů za sekundu na 223,“ přiblížila Barbora Černá Dvořáková, mluvčí Arcelor Mittal Ostrava.
Huť využívá velké množství vody při chlazení výrobních zařízení oceli. Suchu se přizpůsobily i Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVak).
„Bereme méně vody z nádrže Šance, kde bylo méně vody nejen v důsledku sucha, ale i kvůli opravám. Ze zhruba 950 litrů za sekundu jsme přešli na 800 litrů. Vzhledem k přetrvávajícím nepříznivým klimatickým podmínkám jsme za poslední období postupně snižovali odběr na současných zhruba 540 litrů za sekundu. Chybějící vodu ze Šancí nahrazujeme větším množstvím surové vody z přehrady Kružberk v podhůří Jeseníků,“ vysvětlil mluvčí SmVak Marek Síbrt. Dodal však, že se dají očekávat i další omezení.
Bude se šetřit
„Jednání s Povodím Odry proběhne v následujících dnech, proto bych v tomto ohledu nechtěl předjímat,“ uvedl Síbrt.
Povodí Odry tato slova potvrdilo. „Další preventivní opatření budou v rámci letošního abnormálního sucha nutná. Jak velká budou, ukáže dohoda mezi námi a odběrateli,“ uvedl Čestmír Vlček.
Podle hydrologa se opatření koordinují tak, aby se co nejméně dotkla domácích spotřebitelů.
„Vyjednáváme snížení odběrů s předstihem, aby se za dva měsíce nemuselo čerpání vody omezit razantně,“ poznamenal Unucka a doporučil, aby vodou šetřili i lidé v domácnostech: „Plýtvání se totiž může promítnout i do cen vody. Lidé mohou zvážit, jak snížit spotřebu na mytí i praní. Omezení pití vody je pak hloupé, protože v celkové bilanci je to zanedbatelná položka.“
Roky s prázdnými řekami? 1947, 1950, 1954... 2003Výrazné sucho trápilo podle odborníků region od minulého století hned několikrát. „Katastrofální sucho bylo v letech 1947, rekordní minima průtoků se vyskytla v letech 1950, 1952 i 1954,“ uvedl hydrolog Jan Unucka, podle něhož se obdobné problémy s vodou v kraji vyskytly i v nedávné historii. „V roce 2003 nebo 2011 jsme se pohybovali na hranici takzvaného dvacetiletého sucha.“ Situace v padesátých letech minulého století se ale nedá podle hydrologa úplně srovnávat se současností. „Měření tehdy bylo na výrazně nižší úrovni, jak z pohledu staniční výbavy, tak v oblasti měření průtoků. Dnes existují indukční a akustické měřiče rychlosti. Navíc metodiky na stanovení významnosti sucha se různí. Často se srovnává nesrovnatelné,“ uvedl hydrolog. Za letošní sucho mohly především podprůměrné srážky ve všech měsících roku i vysoké letní teploty. „Ty zvyšují výpar z půdy i vodních hladin. Letošní rok ukázal, že nedostatek vody může nastat i v takzvaném mírném pásu. Je proto dobré to vnímat jako signál samotné přírody k uvědomělejšímu a zodpovědnějšímu nakládání s vodou,“ uzavřel ostravský hydrolog. |
