Vysokoškolské koleje v Ostravě-Porubě se stavěly v roce 1966, první studenti se...

Vysokoškolské koleje v Ostravě-Porubě se stavěly v roce 1966, první studenti se v nich ubytovali o rok později. | foto: ČTK

Studentské koleje v Porubě slaví 50 let. Kdysi patřily k nejmodernějším

  • 1
Studentské koleje v Porubě jsou dominantou západní části Ostravy už padesát let. První studenti se tam ubytovali na podzim roku 1967. Studentské bydlení v Porubě se tehdy otvíralo jako jedno z nejmodernějších a nejkomplexnějších v republice.

„V roce 1967 byly dokončeny první budovy kolejí. Jednalo se o dva třináctipodlažní objekty A a B. Na každém podlaží bylo šestnáct buněk se dvěma až třemi pokoji,“ popsal Petr Kašing z Archivu Vysoké školy báňské - Technické univerzity.

Začátky porubských kolejí

Na vlastní vysokoškolský areál ostravská technická univerzita čekala roky. Po jejím přeložení z Příbrami do Ostravy v roce 1945 dostala k dispozici starší objekty všeobecných, středních i odborných škol v různých částech Ostravy i mimo ni a šlo spíše o dlouhodobé provizorium.

Studentů ale přibývalo, jen po prvních deseti letech se jejich počet ztrojnásobil. Ve studijním roce 1959/1960 měla škola už 1 528 řádných posluchačů, 535 studujících při zaměstnání a 329 externistů.

Na počátku 60. let se tak začala připravovat stavba nového areálu v Porubě. V roce 1961 univerzitě přibyl prorektor pro výstavbu, který měl přípravy na starosti. V roce 1962 projekt získal souhlas ministerstva školství, od roku 1964 se stavělo. Začalo se právě kolejemi, takzvanou první etapou bylo postavení dvou ubytovacích budov s kapacitou dva tisíce míst.

Bydlení v buňkách bylo tehdy komfortem

„Při zahájení první etapy výstavby byla 22. dubna 1964 ve společenské místnosti restaurace Slovan tisková konference se zástupci ministerstva školství, krajské a městské správy, stavebních organizací, televize, rozhlasu a tisku,“ upřesnil Petr Kašing.

Porubské koleje plnily noviny i poté. „V budovách se jako červíčci v mrakodrapu ztrácejí členové několika čet stolařů, natěračů, malířů, elektrikářů i instalatérů,“ líčilo stavbu vydání Nové Svobody z 29. března 1967. Stavaři na kolejích podle článku umístili například 1 600 topných těles a radiátorů či 15 tisíc metrů potrubí.

O stavbě porubských kolejích se v tisku hodně psalo.

Jak to vypadalo uvnitř, pak o čtyři měsíce později popsala Mladá fronta. „Pokoje jsou vybaveny dvěma postelemi, pracovním stolem, skříní na šatstvo a knihovničkou. Na poschodích mají studenti malou jídelničku s elektrickými vařiči, místnost na žehlení a čištění šatstva a společenskou místnost pro 40 osob s televizorem,“ uváděl článek.

Bydlení v takzvaných buňkách byl na tehdejší dobu komfort. Každá měla vlastní předsíň, koupelnu i telefon. V přízemí kolejí byla kromě vrátnice poštovní přepážka, prodejna novin a časopisů a telefonní automaty. „Současně s prvními budovami kolejí byla dokončena také menza pro 2 500 strávníků. Náklady na stavbu kolejí a menzy dosáhly asi 30 milionů Kčs,“ doplnil archivář Kašing.

Koleje v Porubě byly moderní a desetiletí takové zůstaly. „Bylo nám říkáno, že jsou jedny z nejmodernějších, a když jsem tehdy viděl koleje v Praze nebo v Brně, tak jsem tomu dal za pravdu. Už koncepčně jsou porubské koleje vymyšleny tak, aby se tam dobře bydlelo. Moje zkušenosti byly vždycky pozitivní,“ vzpomíná dnešní pedagog Institutu hornického inženýrství a bezpečnosti Martin Hummel.

O místa na ostravských kolejích byl boj

Do Ostravy přijel studovat z Teplic v roce 1990. Vybavuje se mu výhled ze třináctého patra na smogem zahalenou Ostravu i příroda na dosah. „Na východ Ostrava, kde prvních pár let v zimě a na podzim nebylo přes smog téměř vidět, na západ příroda, ještě tam nebyla současná zástavba. Mohli jsme si jít zaběhat nebo projít se do lesa,“ popisuje pohled z oken. Dodává, že koleje byly vždy obsazené a byl velký boj se tam dostat. „Bydlení bylo dobré a zároveň levné,“ líčí.

Přechodným domovem tisíců studentů jsou porubské koleje i dnes. „Nejvíc jich bylo v roce 2006/2007, kdy dokonce musela zasedat ubytovací komise,“ líčí současnost Jozefa Koptová z útvaru ubytovacích a stravovacích služeb univerzity.

Momentálně koleje obývá 2 350 studentů, 1 223 je z Česka, 412 ze Slovenska a 714 odjinud ze zahraničí. „Z více než 55 zemí. Například z Číny, Španělska, Portugalska, Turecka, Indie, Singapuru, Malajsie nebo Ruska,“ doplnila Koptová.

Největší zájem je o budovu B, je zcela opravená. Požadavky dnešních studentů se vyvíjejí. Chtějí mít například pokoj sami pro sebe nebo s sebou své zvířecí mazlíčky. Studenti z Asie také požadují rýžovar.