Na začátku 70. let minulého století rozzářil televizní obrazovky socialistických domácností v Československu devítidílný seriál Dispečer z Ostravy. Vyprávěl o svérázném kapelníkovi hornické dechovky, kterého ztvárnil populární komik Josef Kobr. Scénář napsal legendární Jaroslav Dietl a do jedné z epizodních rolí číšníka Hanýska vybral neherce Miroslava Bielase, povoláním vinárníka.
Kobr, Dietl i režisér Dispečera Zdeněk Havlíček už jsou dávno mrtví, ale vinárník Bielas dál provozuje v Ostravě malou vinárnu.
Miroslav BielasJe rodák (1941) z Ostravy. Známý vinárník, který vešel v širší známost jako Hanýsek v seriálu Jaroslava Dietla Dispečer, působil i v Divadle Petra Bezruče, kde jako kulisák a osvětlovač vypomáhal, ale občas pronikl i na jeviště. V epizodních roličkách se objevil také v ostravské televizi. „K umělcům jsem nikdy neměl špatný vztah, ale na jejich cestu jsem se nechtěl vydat, protože mi bylo hned jasné, o jak náročnou záležitost jde,“ říká. Miluje Baník a nejraději chodí do Divadla loutek, kde hraje jeho kolega, rovněž osvětlovač, Antonín Šimela. „My osvětlovači jsme mistři,“ dodává Miroslav Bielas. |
Původně začínal jako kulisák a osvětlovač v Divadle Petra Bezruče. Ve svém osobitém projevu a nenapodobitelné ostravské mluvě je unikát. Mezi jeho přátele patří legendy, jako herec a režisér Jan Kačer, který jej obsazoval do menších roliček už v polovině 60. let.
„V době, kdy k Bezručům přišel Honza Kačer, tak to už jsem tam pracoval. Přišla s ním celá parta, dnes to jsou samé celebrity. Ředitelem byl Luděk Eliáš, na kterého si rovněž dobře pamatuju, protože mě tahal z průšvihu, když jsem pod točnu z recese hodil cvičný granát,“ říká Miroslav Bielas.
Jeho vinárna je na první pohled zasvěcena fotbalovému klubu Baník Ostrava, kterému je Bielas věrný od svého dětství. Přesto si u něj vedle sportovců podávají ruce právě i herci, bývalí kolegové. „Luděk Eliáš tady u nás byl před rokem a půl, Honza Kačer tak před dvěma roky. Pokaždé, když přijede do Ostravy, tak se u mne zastaví herec Stanislav Šárský,“ usmívá se vinárník.
K osvětlovačům u Bezručů se prý dostal z trucu. „Ve škole jsem byl moc nehodný. Jinak jsem ale pracovitý. Nejprve mě přiřadili ke kulisákům, pak mi ale Jarda Řezáč, šéf osvětlovačů, říká, že mu odešel jeden z pomocníků, jestli si to nechci vyzkoušet,“ popisuje Bielas své začátky. Když bylo volno, tak obsluhoval ve Fénixu, vyhlášené kavárně.
Slavní herci, slavné hry
Mezi první inscenace, kde vypomáhal, patřily ty, které inscenovali právě Jan Kačer nebo Evžen Němec. „Například Tři mušketýři. Nezapomenu na Frantu Husáka a jeho Cyrana, na Matku Kuráž, kde excelovala v titulní roli Štěpánka Ranošová. Tehdy pro divadlo pracovali dva špičkoví architekti a scénografové Luboš Hrůza a Ota Schindler. Schindler byl pověřen aranží spartakiádního průvodu v Praze, mě si vzal jako poradce,“ říká Bielas.
Jak se mu pracovalo s Janem Kačerem? „Honza byl málomluvný, ale upřímný. Byl přísný a vyžadoval přesnost. Vždy si zachoval dekorum, jednoduše pan člověk.“ To, že Bielas pronikl na divadelní jeviště jako neherec a kulisák, není nic neobvyklého.
Dodnes v Divadle Petra Bezruče existuje tato živá tradice, kdy se technický personál často stává nedílnou součástí představení. „Hlavně aby to nebylo upjaté, mám rád volný styl. Abych pravdu řekl, tak do oblasti hraní jsem spadl nechtěně, přinutili mě k tomu,“ vysvětluje vinárník.
Miroslav Bielas v roce 2003.
Své rané roličky označuje za různé legrácky, které se ne vždy podařilo kultivovat. Vrcholem se ovšem stala Bielasova účast v televizním seriálu Dispečer. „Zdeněk Havlíček i Jarda Dietl chodili k nám do Centrumu na obědy. Tehdy měli zrovna v plánu Dispečera a pomalu jej dávali dohromady. Dietl mi jednou při placení povídá: Pane Bielas, poslouchejte, nechtěl byste si zahrát v seriálu?“ Bielas tak získal roli šitou na tělo, číšníka Hanýska. „Dej tam pivo, Hanýsku, dones to, zařiď ono,“ vysvětluje svou úlohu.
Později si „Hanýsek“ otevřel v Ostravě vinárnu, kde pracuje dodnes a baví své stálé hosty například i historkami z natáčení anebo z doby největší slávy Centrumu, kde zpívala Věra Špinarová či Ivo Pavlík.
„Ivo Pavlík u nás začínal s Věrkou Špinarovou, příjemní a sympatičtí byli oba dva. Věrka byla ‚naša‘, žádný nos nahoru. Centrumka byla taneční kavárnou, každý večer měla hudební program. Začínal u nás třeba Dušan Grúň,“dodává Bielas s nenapodobitelným přízvukem.
