Provozní výsledek hospodaření se zastavil na částce -934 milionu korun, hospodářský výsledek po zdanění pak skončil na částce minus 861 milionů korun. To vše při propadu těžby o téměř čtvrtinu.
Objem výroby klesl z 4,6 milionu tun uhlí v roce 2018 na 3,6 milionu tun v roce minulém. Podobně se pohyboval i trend v prodeji uhlí, meziročně jej OKD prodaly o milion tun méně.
A ještě levněji než v roce 2018. Rok 2019 byl totiž i rokem, kdy ceny černého uhlí, koksovatelného i energetického, výrazně poklesly. Z 210 dolarů za tunu koksovatelného uhlí klesly během roku ceny až na 140 dolarů za tunu.
To se ale OKD, až na poslední čtvrtletí, díky dlouhodobým smlouvám výrazněji nedotklo.
Klesající trend nicméně pokračuje i v letošním roce. „Průměrná cena uhelných produktů klesla ve srovnání s rokem 2019 o necelou čtvrtinu,“ řekla Vanda Staňková, předsedkyně představenstva OKD.
Těžbu prodražuje i metan
„Oceláři snižují výrobu na minimum, světové ceny koksovatelného uhlí trvale klesají, energetický trh prochází největší krizí za sedmdesát let,“ uvádí ve výroční zprávě předsedkyně představenstva.
Velký vliv na hospodaření podniku měl i tragický výbuch na Dole ČSM na konci roku 2018, kdy zemřelo třináct horníků.
Těžba uhlí v OKD by měla skončit do roku 2022. Rozhodne vývoj cen |
Těžbu navíc provázejí složité geologické podmínky. „Zvyšování degazace, ochlazování prostředí a další opatření nás brzdí ve zvyšování postupů a výkonnosti. Překročení povolených koncentrací metanu či oxidu uhelnatého na pracovištích vede k celkovému uzavření porubu. Tato rizika se na výpadku v těžbě podílela ze sedmdesáti procent,“ dodala Staňková.
Kvůli špatným hospodářským výsledkům požádala společnost OKD svou matku, státem vlastněnou společnost Prisko, o 1,2 miliardy korun. Prisko zatím zareagovalo navýšením základního jmění o 600 milionů korun, o další pomoci se jedná. V souvislosti se špatnou ekonomickou situací OKD se spekuluje o možném ukončení těžby ve většině šachet do dvou let.
